Se zpožděním sklizně a občas s podmáčenými poli nebo obavou o kvalitu obilí se potýkají zemědělci v jižních Čechách. Někde ještě potřebují týden i víc pěkných dnů na dokončení prací, někde už ale naštěstí mají obiloviny pod střechou.

Mezi zemědělce, které počasí zdrželo víc, patří na Jindřichohradecku pracovníci ZD Kunžak. "Zpožděné je všechno o deset dní určitě, spíše o čtrnáct," říká za firmu předseda Zdeněk Zámečník st. a dodává, že obiloviny mají sklizené zhruba ze 65% ploch. Výnosy jsou letos v Kunžaku průměrné. "Nebo možná malinko lepší. Ozimý ječmen jsme měli 5,8 tuny z hektaru, pšenice 5,5 tuny," vypočítává za dosud posečená pole Zdeněk Zámečník. Ještě zbývají třeba jarní ječmeny nebo část pšenic, přibližně 200 hektarů.

Co mělo vliv na sklizeň obilovin byla i dobrá úroda pícnin. Narostlo jich hodně. "Bylo to hodně hmoty, kterou jsme museli zpracovat," poukazuje Zdeněk Zámečník na skutečnost, že zemědělci musejí nyní své síly rozdělit, aby uhájili i několik front najednou.

Pokud se týká kvality, je otázkou, jestli by mohlo počasí s opakujícími se dešti poškodit zbývající krmné pšenice. "Zatím je to v našich podmínkách nepoškodilo. Uvidíme, jak to bude dál. Trošku se obávám," přiznává Zdeněk Zámečník a připomíná, že třeba z neděle na pondělí napršelo kolem Kunžaku 25 mm vody. Řepku se povedlo Kunžackým sklidit včas a ve slušné kvalitě, potravinářskou pšenici zde nepěstují.

Stačil jeden velký déšť a žně se zastavily v ZOD Borovany na Českobudějovicku. "Minulou neděli tady napršelo 55 mm za jeden den. Nemohli jsme to ujet," říká předseda Jindřich Kořínek a vysvětluje, že podnik hospodaří na jílovitých půdách, které hůře vysychají. V neděli se chystali do finále, jenže dopoledne opět začalo pršet. "Musíme čekat," říká smířeně na adresu počasí Jindřich Kořínek. Na polích zbývá asi 50 hektarů krmné pšenice a 25 hektarů ovsa, ale celkově je situace ještě podle borovanského předsedy v normě. Problém by nastal, až kdyby se do polí nemohlo ještě další týden.

Kvalita je doposud u Borovanských dobrá, obilí třeba není napadeno plísněmi. Výnosy jsou průměrné. Například řepka je lepší než krajský průměr. Ale byli zde zvyklí i na výnosy přes čtyři tuny z hektaru. "To teď nemáme," říká Jindřich Kořínek. Také u řepky zbývá dosíct část porostů. Potom čekají senáže. "Práce na sebe navazují jedna za druhou, je sezona," doplnil s úsměvem Jindřich Kořínek.

Z podmáčených ploch mají obavy i v ZD Novosedly na Strakonicku. Podle předsedy Bohumila Hradeckého se zde chystají od září na brambory. Obiloviny už mají pod střechou, i když s mírným zpožděním oproti jiným rokům. "Máme sto hektarů brambor. Tam bude horší problém, nedá se moc jet v polích. Máme to tady mokré na Strakonicku," zmínil Bohumil Hradecký a připojil, že i u obilí byli rádi, že měli k dispozici stroj s pohonem na všechna čtyři kola na některé pozemky. Obiloviny se sekly déle oproti nedávným sušším rokům, ale ve srovnání s obvyklým průměrem trvaly práce jen o týden déle. Jindy jsou zde hotovi v půlce srpna, teď to bylo později. Výnosy jsou lepším průměrem. Kolem sedmi tun z hektaru u krmné pšenice, u řepky zhruba 3,5 tuny.

V ZD Bernartice na Písecku ještě zbývá sklidit oves a sto hektarů pšenice. Podle Pavla Rozhoně jsou žně pozadu. Ale stále v mezích, na které jsou zemědělci zvyklí. "Byly roky, kdy jsme končili i déle, byly roky, kdy jsme končili 5. srpna," přibližuje Pavel Rozhoň, do jakého rozmezí se konec sklizně může rozložit. Letos by to mělo odpovídat rokům 2005, kdy v Bernarticích končili podle předsedy 2. září nebo roku 2004, kdy měli hotovo 4. září. Oproti posledním letům je ale znát zdržení.

S kvalitou v Bernarticích zatím problém nemají. "Obecně, když se sklizeň prodlužuje, kvalita obilí se zhoršuje, ale zatím se u nás nesnížila," říká Pavel Rozhoň a doplňuje, že potravinářskou pšenici se podařilo sklidit včas a u krmné by hrozily potíže jen kdyby deště zdržely obilí na poli mimořádně dlouho.