Velký rozruch mezi obyvateli českobudějovické čtvrti Zavadilka vzbudilo kácení dubů, které vytvářely alej při cestě mezi Zavadilkou a sídlištěm Máj.

Nesouhlasí s tím například biolog Miloslav Šimek. "Tohle byly zdravé stromy, duby. Nedovedu si představit důvod, který vedl k tomu je pokácet," konstatoval pro Deník Miloslav Šimek s tím, že chápe, že se musí v hospodářských lesích kácet a znovu zalesňovat. Ale v tomto případě podle jeho názoru měla převážit funkce estetická o ekologická nad ostatními hledisky a stromy měly být podle Miloslava Šimka zachované.

Pozemek patří společnosti Lesy a rybníky města Českých Budějovic. 

Podle vyjádření na webu městské společnosti se jedná o těžbu podle lesního hospodářského plánu v přestálém porostu, která byla trvale odkládána. "V roce 2020 byl v porostu hojně zastoupený smrk napaden kůrovcem a následně v podobě mrtvých souší vytěžen. Vznikla holina ,,s povinností ji do 2 let zalesnit“ s torzem roztroušeně zastoupených dubů omezené a nejisté stability," je uvedeno na webu LRMČB.

Řešení této situace mělo podle firmy dvě alternativní možnosti. Za prvé: Vše ponechat bez těžebního zásahu. Riskovat poškození soukromého sousedního majetku popř. zdraví, pádem stabilitou narušených kmenů a větví. Nemožnost dodatečného odstranění těchto dubů po zalesnění již vzniklé holiny. Špatné růstové schopnosti nového porostu v zástinu. Postup tedy nekonfliktní, ale rizikový a zcela nekoncepční. Nebo za druhé: Dotěžit zbytky porostu. Plochu vyklidit a založit nový porost listnatých dřevin parkového typu. Postup sice konfliktní, ale bezrizikový a hlavně koncepční. Rozhodnutí firmy padlo na alternativu 2.

Území, na kterém se kácí, je vedeno v územním plánu jako les. To znamená, že kácení nepodléhá povolování úřadů, pracuje se zde v souladu s hospodářským záměrem respektive těžebním plánem.

Podle Miloslava Šimka je pochopitelné, že byly vykáceny smrky napadené kůrovcem. "Chápu, že se kácí a paseka se zase zalesní. Ale tyhle duby tvořily hranici mezi lesem a zastavěnou částí Zavadilky. Když pominu hledisko estetické a ekologické, chránily sousední les před větrem. Dělaly hráz," říká Miloslav Šimek. Biolog a obyvatel Zavadilky je smířen s tím, že se v hospodářském lese postupuje podle dlouhodobých plánů a spíše s ohledem na hospodářskou funkci, kterou les plní třeba vedle rekreační. Ale v daném místě se s takovým postupem nechce smířit. "Toto nemohu spolknout. Duby už leží na zemi, ale jestli takhle hodlají pokračovat dál, chci zbylé duby ochránit. Je to prakticky ve městě. Tyhle stromy by opravdu měly být chráněné. Je to neuvěřitelný pohled. Rozum mi to nebere jako občanovi a biologovi," dodal ve čtvrtek dopoledne Miloslav Šimek.

Nebyl sám, kdo byl kácením udiven. Namístě se proto konalo ve čtvrtek dopoledne jednání, kterému byli přítomni třeba i někteří krajští zastupitelé. Například Libor Moravec, krajský zastupitel a člen výboru pro venkov, zemědělství a životní prostředí. "Včera mi volaly mi desítky lidí," zmínil Libor Moravec a dodal, že se obrátil na náměstka primátora Viktora Lavičku, který se o věc začal zajímat. Svolána byla i schůzka na místě kácení ve čtvrtek dopoledne. "Povedlo se, že kácení bude zastaveno," uvedl po schůzce Libor Moravec a připojil, že je to i dobrá zpráva pro občany, že se vyplatí se zajímat o své okolí a snažit se ovlivnit, co se děje.

Podle dalšího krajského zastupitele a člena komise rady města České Budějovice Dana Leštiny, který byl také schůzce na Zavadilce přítomen, je dobře, že se tímto případem přitáhla pozornost k tomu, že městská společnost postupuje především podle hospodářského hlediska. "Tahle kauza by měla posloužit k tomu, aby rada města přistupovala ke společnosti Lesy a rybníky města Českých Budějovic nikoli jako k produkčnímu podniku, ale jako k servisní organizaci města. U které nebude rozhodující hledisko, jestli je ztrátová," řekl Dan Leština a připustil, že i k jiným firmám města by se mělo přistupovat nejen jako ke zdroji příjmů.

Jednatel Lesů a rybníků města Českých Budějovic Karel Trůbl ale upozorňuje, že v tomto případě šlo především o to, předejít možnému ohrožení zdraví na velmi frekventované stezce mezi dvěma částmi města. Ne všechny duby totiž byly zdravé. "Já jsem odpovědný za bezpečnost porostů. Některé duby byly shnilé už na pařezu, větve hrozily pádem," zdůraznil pro Deník Karel Trůbl a připojil, že si byl vědom toho, že rozhodnutí o kácení budou provázet diskuze. Ale mezi dvěma možnostmi vybral lesnicky koncepční řešení. Byl si vědom volby mezi tím, nechat duby stát a vyhnout se kontroverzním reakcím nebo území po předcházejícím kácení smrků napadených kůrovcem koncepčně upravit z lesnického hlediska a také s ohledem na bezpečnost veřejnosti. "Musel jsem volit mezi tím, nechat duby stát a tím, stát tam za dva měsíce, až se tam něco stane, až větev padne na kočárek," uvdl Karel Trůbl, který pracuje v lesnictví celý život. Zároveň odmítl spekulace, ketré se objevily, že se kácí jen proto, že někomu v okolí padalo listí do zahrady a podobně.

Momentálně zůstalo na místě z řady dubů podél stezky ještě několik stromů. Aktuální domluva vedení lesů s městem je taková, že stromy zůstanou stát. Podle Karla Trůbla by ale bylo lepší se k věci vrátit a z lesnického hlediska pokácet i zbylé stromy. Například proto, že rostou příliš blízko k sobě na to, aby měly založený dostatečně široký a stabilní kořenový systém, jak je to známé u soliterních dubů v přírodě.

V místě má podle Karla Trůbla být do budoucna území spíše parkového charakteru. "Příští rok je tam plánovaná hlavně lípa," zmínil dřevinu, která byse měla hlavně sázet. Vedle ní pak také duby. A do odrostlejšího několikaletého porostu pak budou dosazeny další dřeviny. Hlavně listnaté stromy. Smrk už by se v místě sázet neměl.

S kontroverzními rozhodnutími, po nichž následuje odmítavá reakce veřejnosti se ale nepotýkají jen městské lesy. Najdou se i u jiných městských firem. Například v Hálkově ulici v Českých Budějovicích se dlouhodobě někteří obyvatelé několika bytových domů snaží zabránit tomu, aby v relativně zastavěném území vznikl další dům mimo jiné na pozemku, kde investor koupil nevyužívanou výměníkovou stanici městské teplárny.