Stovky milionů korun mají v příštích pěti letech posloužit tomu, aby České Budějovice důstojně reprezentovaly Českou republiku před Evropou. V roce 2028 totiž jedno české a jedno francouzské město ponesou titul Evropské hlavní město kultury. V České republice to bude jihočeská metropole a v této souvislosti se mají vynaložit z různých zdrojů zhruba čtyři miliardy korun. Jen provozní rozpočet by měl být podle náměstkyně primátorky Zuzany Kudláčkové (Piráti) zhruba 750 milionů korun. Na investice se počítá s více než třemi miliardami. Peníze ale mají připutovat z různých zdrojů, nemají to být jen prostředky z městské kasy.
Městská pokladna zatím vydala na chod spolku a později zapsaného ústavu, který se o kandidaturu a následné kroky stará, 12 milionů korun. Peníze podpořily třeba i prezentaci Českých Budějovic, když město navštívila komise, která hodnotila kandidáty na titul. Do konce roku schválili zastupitelé pro ústav dalších šest milionů a další peníze vynaložil jihočeská metropole sama. Zhruba dva miliony korun se například rozdávaly v rámci dotací na různé přípravné projekty. A právě rozdělení těchto peněz rozvířilo debatu na posledním jednání zastupitelstva tento týden.
Bylo dost návštěvníků?
Kritiku zahájil opoziční zastupitel za ANO Viktor Lavička. Zmínil, že když se jihočeská metropole začala ucházet o titul Evropské hlavní město kultury, řeklo se, jako jedna z prvních věcí, že je třeba zapojit obyvatele. Dodal, že tedy byl zahájen projekt Kul.turista, ale o efektivitě vynaložených prostředků zapochyboval. Zdá se mu slabá návštěvnost akcí a má i další výhrady.

Viktor Lavička poukázal třeba na projekt, který se uskutečnil ve Vodňanech a sloužil ke vzdělávání pracovníků v kultuře. Zastupitel nesouhlasí s tím, že projekt získal dotaci a ještě se ale vybíralo vstupné ve výší až 3000 korun. A dorazilo na několik školení dohromady jen 12 lidí. To by podle Viktora Lavičky rovnou bylo lepší spolupracovat s profesionály, než školit kvůli nadcházejícím akcím nové kulturní pracovníky.
Půjčování nábytku
Viktoru Lavičkovi se nelíbí ani to, že společnost Kabinet získala grant na to, že bude půjčovat nábytek na projekt Kul.turista. Při něm se po Českých Budějovicích konaly prezentační akce spolků v rámci kandidatury na titul Evropské hlavní město kultury. Kabinet na to získal dotaci 176 000 korun, což je pro Viktora Lavičku také důvodem pochyb. Celkem město mělo podpořit dotacemi 14 projektů částkou, která dohromady měla činit 1,5 milionu korun. Na projekty jako Inkubátor mladých kapacit pro kulturní sektor, Akademie pro živou kulturu nebo Šestý smysl města či ARTPLAC - živá kultura v kostce se přidělovaly dotace ve výši desítek, ale i stovek tisíc korun. Ale zhruba půl milionu se městu vrátilo, buď projekty nesplnily podmínky nebo se ani neuskutečnily.
A velké vratky peněz se staly předmětem další kritiky a v zastupitelstvu zaznělo, jak vlastně pracovala komise, která peníze projektům přidělovala. Když se třetina financí vrátila zpátky nevyčerpaná a jak se zkoumala způsobilost žadatelů. Další výtka padla k tomu, že některé subjekty dostaly i opakovaně peníze na podobný projekt z různých grantů. Podle opozičního zastupitele Tomáše Kubína (ANO) je to ukázka toho, jak vedení města ztrácí přehled o tom, kam plynou peníze v případě dotací na tyto projekty.
Ptačí sněm nebo salaš?
Tomáš Kubín pak varoval před tím, jak by se projekt Evropské hlavní město kultury mohl vyvíjet. „Začíná nabírat podobu krávy, která má hodně mléka a je třeba ji podojit a nejlépe, když je k tomu zhasnuto,“ upozornil zastupitel.
S výhradami se přihlásil i zastupitel Petr Stehlík (ANO). Míní, že některé dosavadní projekty a prezentace byly hodně avantgardní a mělo by se myslet na to, že projekty by měly zasáhnout co nejširší skupinu Budějčáků. Třeba o projektu Ptačí sněm, který se uskutečnil na sídlišti Šumava Petr Stehlík řekl, že mu připomínal spíš nějakou polorozbořenou salaš, na kterou někdo vysypal otep slámy.
Dosavadní kroky města se ale dočkaly i obhajoby. Například avantgardní prezentace hájil koaliční zastupitel Martin Novotný (Piráti) a konstatoval, že je třeba oslovení veřejnosti pojmout netradičně. „Když se udělá prezentace v sále zastupitelstva na radnici, nikdo nepřijde,“ konstatoval Martin Novotný a připojil, že podle jeho zkušenosti lidé na akcích Kul.turisty byli. A ohledně Ptačího sněmu si položil řečnickou otázku, kdy město zkusilo naposled něco podobného s myšlenkou: „Neuděláme to jinak?“
Střídání koalic
Zastupitelé se ale nemohli shodnout na tom, jestli odpovědnost nenese i minulá koalice. Náměstkyně primátorky Zuzana Kudláčková se totiž ohradila vůči kritice současného vedení města s tím, že přihláška ke kandidatuře na Evropské hlavní město kultury se podávala za minulé koalice a za minulé koalice se také měl podle náměstkyně zahajovat grantový program, jehož výsledky teď opozice kritizovala. V minulém volebním období totiž ANO a třeba HOPB byly v koalici a vedly město, zatímco ODS s Piráty byli v opozici. Teď jsou v opozici ANO a HOPB a v koalici, která vede město jsou zastoupeni ODS a Piráti. Například společné uskupení KDU-ČSL a TOP 09 bylo v minulé a je i v současné koalici.
K pojetí projektu Zuzana Kudláčková dodala, že nyní doznalo změn, za což je ráda. Například se velká část peněz přesunula ze sumy určené na samotná kulturní vystoupení do balíku pro investice. A vedle rekonstrukce Slavie se má do projektů souvisejících s titulem Evropské hlavní město kultury zařadit třeba výstavba nového objektu pro Alšovu jihočeskou galerii na Senovážném náměstí, rekonstrukce Senovážného náměstí, z projektu Město a voda proměna Zátkova nábřeží u Malše, vznik návštěvnického centra Rybníky ve Vrbném, Sluneční ostrov - nový volnočasový areál u Vltavy na Pražském předměstí nebo rekonstrukce Domu umění na náměstí Přemysla Otakara II.
Velká příležitost
Zastupitelé se ale i přes různou kritiku shodli prakticky všichni na tom, že je titul Evropské hlavní město kultury pro České Budějovice velkou příležitostí. „Titul máme pro rok 2028, jak jej naplníme, je na nás,“ zdůraznila primátorka Dagmar Škodová Parmová (ODS). A radní a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) dodal, že se zastupitelstvo sešlo poprvé od rozhodnutí komise, která Českým Budějovicím titul přiřkla.

Martin Kuba také zmínil, že České Budějovice zvítězily, protože měly dobrou základní pozici a skupinu lidí, která ji připravila. Doplnil ale, že město musí teď přijmout, že bude Evropským hlavním městem kultury se vší odpovědností i za finance, i když to zatím vypadalo jako projekt, který se připravuje tak trochu bez města. „Musíme nastavit proces, jak to řídit,“ zdůraznil Martin Kuba s tím, že projekt potřebuje nejen kreativní vedení, ale i solidní administrativní rámec. Během čtyř let se totiž bude nakládat s velkými částkami a je třeba, aby vše bylo v pořádku. Naznačil, že je třeba mít kontrolu od počátku, protože až se začnou točit stamiliony… „Už to nikdo neuhlídáme,“ řekl Martin Kuba.
Noví ředitelé
Vedení města teď chystá výběrové řízení na vedení ústavu, který zaštiťuje aktivity související s titulem Evropské hlavní město kultury 2028. Předběžně už také má vedení města připraveno čtyři, pět jmen možných vedoucích manažerů. V radě města je nyní dohodnuto,
že tým, který se dosud o kandidaturu staral, zůstane na přechodnou dobu do konce roku. A zhruba do konce listopadu by měly být hotové personální otázky. Budoucí vedení ústavu by si mělo říci, jak se bude pokračovat. Nyní má ústav 14 lidí.
Svatomír Mlčoch (zvolen za Piráty) zdůraznil, že České Budějovice při kandidatuře porazily Brno, Liberec a ve finále Broumov a připomněl, že když se rozhodovalo o přihlášce, shodli se na tom zastupitelé obecně. Ohledně toho, jak bude pojata prezentace Českých Budějovic před Evropou vyzval k toleranci. „Někdo je pro jazz, někdo pro vážnou hudbu, jiný nedokáže být bez rocku. Buďme vůči sobě trošku tolerantní, nejen z hlediska žánrů, ale i z hlediska řízení. Jsme docela daleko. Dál než byla jiná města. Jednejme v té věci společně a konstruktivně,“ vyzval Svatomír Mlčoch a k celému dosavadnímu snažení dodal, že nezaznělo, že by to byl celkově špatný projekt, že nemá výsledky. A že systémově by se měl vytvořit postup, který bude respektovat většinové i menšinové žánry.
Dotace schválili
V podobném duchu se vyjádřil i bývalý náměstek primátora Juraj Thoma. „Je to projekt, který je v Českých Budějovicích největší od roku 1989. Kritizujeme první kolo kandidatury, druhé kolo kandidatury. Zastupitelé ale hlasovali pro přihlášku. Budeme jedním ze dvou měst Evropy. Českým Budějovicím to může hrozně pomoci. Neshazujme celý projekt. Ten je skvělý,“ řekl Juraj Thoma.
Vyhodnocení dotačního programu na podporu projektů pro rok 2022 v rámci kandidatury Českých Budějovic na Evropské hlavní město kultury 2028 nakonec schválilo 27 zastupitelů, jeden byl proti schválení a dvanáct se zdrželo. Zastupitelstvem prošlo i hodnocení dosavadní činnosti zapsaného ústavu České Budějovice - Evropské hlavní město kultury 2028 za květen až srpen.
Od roku 1985
Titul Evropské hlavní město kultury je od roku 1985 vždy na jeden rok propůjčován Evropskou unií jednomu či více evropským městům, která tak mají po celý rok možnost představit Evropě svůj kulturní život a jeho rozvoj. Titulem EHMK se mohlo pyšnit už více než 60 evropských měst, od metropolí po desetitisícová městečka. Titul získaly také Praha (2000) a Plzeň (2015) nebo Linz (2009) partnerské město Českých Budějovic.
Na financování celého projektu se mají podílet město České Budějovice, Jihočeský kraj, Ministerstvo kultury ČR, soukromý sektor a EU a mezinárodní fondy.
V současné době zapsaný ústav finalizuje český překlad přihlášky, která byla podaná při kandidatuře anglicky. Vytištěná bude k dispozici ve středu 4.10. 2023 na chystaném setkání s veřejností a kulturní obcí. Vzniká také tzv. Easy to read (lehce čitelná) verze, která shrne nejzásadnější principy a projekty veřejnosti tak, aby byl jejich záměr všem čtenářům srozumitelný.