Stavba zdobí náves přibližně století. „Stavení číslo jedna byli Louženských, byli bezdětní a zadali u schwarzenberského stavitele projekt na kapličku a celou stavbu financovali. Plus byly peníze ze sbírky od místních," říká na adresu dominanty návsi František Kolář.

Počátky kapličky sahají do 90. let 19. století, vysvěcena byla v roce 1902 (někdy se uvádí i 1903). Jak ale František Kolář upozorňuje, na vesnickou stavbu je rozlehlá, spíše kostelního typu
i s pěkným klenutým stropem.

Svůj zajímavý příběh mají i masivní dřevěné lavice. 
V době stavby kapličky se opravoval kostel v sousedním Nákří, přistavovala se věž a odtud sem dali lavice. Některé mají i své zvláštní štítky. „Po stranách je věnování, kdo tehdy lavice do kostela v Nákří věnoval," říká František Kolář a připojuje, že nejstarší lavice jsou navzájem spojeny v pravé řadě a pocházejí z počátku 19. století.

O zvonění se ve Velici stará rodina Maruškova. „Zvoníval pan Valenta a když zemřel, tak jsme začali zvonit my. Možná už je to více než dvacet let," říká Věra Marušková a dodává, že když je na jaře pouť (většinou vychází na květen) společně s Františkem Kolářem kapličku připravují. Před stavbou je na návsi ještě kříž věnovaný rodinou Davidů a dále pomník obyvatelům vesnice padlým za 1. světové války, který byl ale zřízený až v 90. letech minulého století.