Odpluje Rejnok z Budějovic? Kulturní centrum ve tvaru rej-noka se dvěma sály celkem pro 1400 posluchačů, jehož střechu chtěl architekt Jan Kaplický pokrýt černými skleněnými deskami, už mělo stát v budějovické čtvrti Čtyři Dvory. Pro stavbu město stále blokuje pozemky, ale Jihočeské společnosti přátel hudby (JSPH) se dlouhodobě nedařilo získat investora. Pražský radní Jan Wolf tento týden řekl, že hlavní město by o projekt mělo zájem.

Antonín Kazil z vedení JSPH přesunutí Rejnoka do Prahy neschvaluje. „Je to lumpárna prvního řádu. Ať si v Praze postaví Kaplického knihovnu. Není možné to přesazovat jako kedlubny, jak se komu zlíbí," zlobil se.

Odplouvá Rejnok z Budějovic?

Ztratí Budějovice Rejnoka navždy? O projekt, který se dlouhodobě plánuje v jihočeské metropoli, mají zájem Pražané. Svým vyjádřením to tento týden naznačil pražský radní Jan Wolf. „Vzhledem k tomu, že v Českých Budějovicích nebyl Rejnok postaven, líbilo by se mi jej mít v Praze," řekl ČTK.

Koncertní halu, jíž věhlasný architekt Jan Kaplický (1937 2009) vtiskl podobu rejnoka, chce v areálu bývalých kasáren v českobudějovické čtvrti Čtyři Dvory stavět Jihočeská společnost přátel hudby. Ale dlouhodobě se jí nedařilo získat solventního investora.

„Nevím o tom nic. Nás nikdo neoslovil," komentoval v pátek nejnovější dění ohledně projektu Rejnoka Antonín Kazil, který působí ve vedení Jihočeské společnosti přátel hudby (JSPH).

Přesunutí Rejnoka do Prahy Antonín Kazil neschvaluje. „Je to lumpárna prvního řádu. Jan Kaplický projektoval pro Prahu knihovnu a pro České Budějovice koncertní sál. Jestli chtějí, ať si tam postaví knihovnu. Není dost dobře možné to přesazovat jako kedlubny, jak se komu zlíbí," rozzlobil se Antonín Kazil.

Zvenčí elegantní oblý tvar, který díky černé barvě připomíná rejnoka, zevnitř pak dva koncertní sály v jasných barvách (na snímku vizualizace jednoho ze sálů) a další zázemí. Tak by měl rejnok vypadat.Zdroj: Reprofoto: Deník

V Českých Budějovicích má stavba územní rozhodnutí. Stavební povolení ale vázne na tom, že město, které slíbilo poskytnout pozemky, chce znát investora, který by akci zaštítil.

„Nechali jsme udělat studii proveditelnosti," říká o aktuálním stavu příprav projektu Antonín Kazil s tím, že JSPH chce po jednáních s krajem a městem připravovat i podklady pro žádost o stavební povolení. Antonín Kazil také připomněl, že JSPH už vložila do projektu i značné prostředky a zaplatila řadu přípravných kroků. K otázce investorů Antonín Kazil dodal, že JSPH má přísliby různých partnerů, kteří ale čekají na stavební povolení pro projekt.

Město České Budějovice vznik Rejnoka v jihočeské metropoli podporuje. Blokuje pro něj například své pozemky v bývalém vojenském areálu ve Čtyřech Dvorech. Ale od počátku upozorňuje, že stavbu nemůže financovat. O záměru stavět Rejnoka v Praze město oficiálně neví.

„Informaci o výstavbě Rejnoka v Praze jsem se dozvěděl z médií, konkrétní informace mi nejsou známy," sdělil v pátek náměstek českobudějovického primátora Petr Podhola. „Co se týká Českých Budějovic, jsem přesvědčen, že město tomuto projektu vyšlo maximálně vstříc, a to jak v podobě územního plánu, tak v rámci pozemků. Pokud by existoval investor pro provedení této stavby v Českých Budějovicích, nevidím žádné překážky pro samotnou realizaci," dodal Petr Podhola. Připomněl, že stavba Rejnoka je stále zahrnuta do územního plánu města.

Současná diskuse o Rejnokovi může podle ředitele Jihočeské filharmonie Otakara Svobody pomoci řešit letitý problém Budějovic, kterým je absence koncertního a divadelního sálu odpovídající úrovně a kapacity. „Všichni do jisté míry spoléhají na to, že Rejnok jednou v Budějovicích bude, což blokuje přípravu jakékoliv jiné varianty," vysvětlil Otakar Svoboda. Nyní se podle něj ukazuje, že to taková jistota není.

Rejnok v Budějovicích má prý klady i zápory. „Je to vizuálně nádherná stavba, ale kapacitou sálu na poměry Budějovic podle mě předimenzovaná. Nevýhodou by mohla být i poloha mimo centrum města," vyjmenoval Otakar Svoboda. „Samozřejmě bych byl rád, kdyby Rejnok v Budějovicích stál. Ale ošklivě řečeno je mi jedno, zda problém absence reprezentativního sálu vyřeší právě Rejnok, nebo opravená Slavie, případně jiná stavba," dodal.

Střecha ze sklaStřechu Rejnoka navrhl Jan Kaplický černou ze skleněných dlaždic, dva sály pro tisíc a čtyři sta posluchačů zase v oranžové a žluté barvě. Další barvou interiéru je modrá. V lednu 2009 ale architekt náhle zemřel. Plány na stavbu sice trvají, ale dlouhodobě se potýkají s neúspěšným hledáním investora.

Model rejnoka, koncertního a kongresového centra se dvěma sály pro 1000 a 500 lidí, představil architekt Jan Kaplický 12. srpna 2008 na radnici v Českých Budějovicích. Stavba dosud nestojí.Zdroj: Deník/ Václav PancerO Rejnoka se zdvihl zájem

Když v roce 2008 představil architekt Jan Kaplický v Českých Budějovicích projekt nového koncertního centra nazvaného Rejnok, zdálo se, že realizace je otázkou několika let. Po osmi letech sice je koncertní centrum zanesené v územním plánu města. Zatím ale má jen územní rozhodnutí, na stavební povolení se čeká. A dosud ani není jasné, jak by se akce financovala.

Velké oživení zájmu o Rejnoka přišlo nyní (jak již Deník informoval) v souvislosti s tím, že Praha zvažuje možnost stavby nového velkého koncertního sálu. Objevily se i úvahy, že by se dal využít projekt Jana Kaplického. Primátorka Prahy Adriana Krnáčová upozorňuje, že zatím jsou podobné plány v počátcích, ale viděla by i určité výhody v uskutečnění stavby podle návrhů známého architekta. „Myslím, že by si Praha zasloužila některou z Kaplického staveb a zároveň bych to brala i jako naši omluvu, protože to, co se v minulosti událo kolem Chobotnice, bylo odporné a nedůstojné," říká Adriana Krnáčová a dodává, že Praze chybí moderní architektura a pokud bude stavět moderní koncertní sál pro 1850 osob, měla by to být i unikátní stavba.

„Naším cílem je postavit koncertní sál a Rejnok nás napadl jako jedna z možností. Není to ovšem varianta, na které by to celé stálo. Samozřejmě je třeba nejdříve zjistit, jestli by to vůbec bylo možné, protože ten projekt byl nějak koncipován a vytvořen v určitém kontextu. Nejde si jen vymyslet jiné místo a tam ho postavit," připojuje Adriana Krnáčová. „Nejdůležitější ale je, aby se taková stavba nestala předmětem politického boje, jako tomu bylo v případě Chobotnice," zdůrazňuje pražská primátorka.

Přesunu do Prahy by se nebránila ani Eliška Kaplicky. „Vím, co chceme a to je moderní koncertní sál, ale jestli to bude projekt Jana Kaplického, který je známý jako Rejnok, to je zatím velmi předčasné. Pokud by to bylo dílo Jana Kaplického, tak to bude pro mě osobně samozřejmě velká pocta, ale vím, že k tomu vede dlouhá cesta," říká Eliška Kaplicky.

Případný přesun Rejnoka by ale znamenal změny projektu, třeba kvůli kapacitě, což je vázáno na souhlas společnosti ARUP, která projekt připravovala pro České Budějovice.

Jihočeská společnost přátel hudby (JSPH), která se snaží Rejnoka realizovat v Českých Budějovicích, ale s případným „odplutím" koncertní síně nesouhlasí. „To nejde přesazovat jako kedlubny," uvedl k tomu za JSPH Antonín Kazil.