Stěhování malé kočičí kumpanie se odehrálo nedávno v Českých Budějovicích. Ze Žižkovy třídy na Palackého náměstí se přestěhovala kočičí kavárna Bystrokočko i se svými čtyřnohými obyvatelkami. Na okraji velkého parku převzalo Bystrokočko prostory, kde byl donedávna podnik Otakarka. Přítulné krasavice tak můžete pozorovat, jak zpoza velkých oken sledují, co se děje na ulici.
Příběh Bystrokočka se ale začal psát už před sedmi lety. Majitelka dnešní kočičí kavárny Barbora Klímová tehdy studovala v Praze. Měla ráda kočky, líbila se jí myšlenka kočičích kaváren a doma na jihu Čech jí něco podobného chybělo. S tehdejším přítelem se proto rozhodli kavárnu založit. „Tohle jsme vytvářeli za pochodu,“ říká Barbora Klímová a dodává, že hodně lidí nápadu nevěřilo.
Šampaňské nepijí, ale přátelsky vrní
Pro ty, kteří si chtějí pohladit kočku, a doma mít žádnou nemohou, jsou ideálním řešením právě kavárny s přítulnými krasavicemi. Tyhle fešandy ovšem nepijí s hosty šampaňské, ale hladit se mohou a když jsou spokojené, odmění vás přátelským vrněním.
Sedm let sídlila kavárna v budějovické Žižkově třídě. Pak přišla špatná zpráva, prostory se mají rekonstruovat, kavárna se čtyřnohými mazlíčky dostala výpověď a nebylo jisté, jak to bude dál. „Pro nás to bylo složité. Jsme útulková kavárna, kočičky v kavárně bydlí. Nejsme umisťovací kavárna jako třeba brněnský Pelíšek,“ vysvětluje Barbora Klímová. Měla tedy starost o své svěřence. Naštěstí se naskytla možnost nového působiště na Palackého náměstí. Jen pro zajímavost, zvíře už tady před lety s jedním podnikem spojené bylo. Sídlil tu nějaký čas bar Gorila.
Osm mazlíčků
V současnosti je v podniku na rohu Skuherského a Otakarovy ulice osm čtyřnohých mazlíčků. Některé kočky byly už u počátků Bystrokočka. K těm prvním patřilo koťátko z Prahy, nalezenec z koncertu Rammsteinů. K dalším „zakladatelům“ patřili koťátko ze Strakonic a kocourek s kočičkou, vzájemně na sebe fixovaní, které nechala jejich majitelka osudu s několika desítkami dalších koček v zahradním domě v Praze. Osm tiše našlapujících krasavic a krasavců v kavárně bydlí, ale třeba za covidu byli částečně dlouhodobě mimo kavárnu. Teď už jsou doma na nové adrese. A na prezentačním lístku mají své portréty i s krátkým představením.
Kdo se do kavárny chystá, měl by počítat s jednoduchými pravidly. Například si nemůže vzít do podniku vlastní zvíře. Znamenalo by to nebezpečí konfliktu, protože kočky jsou smečková zvířata a přítomnost cizince by mohla způsobit nepříjemný poprask. Ale ještě více jde o hygienu a další předpisy. A domácí řád je třeba respektovat.
Tři skupiny zákazníků
Zákazníci kavárny by se dali rozdělit na tři skupiny. Je mezi nimi i řada štamgastů. „První skupina jsou lidé, kteří doma mít kočku nemohou, třeba proto, že mají v rodině alergika. Ti se sem chodí s kočičkami vymazlit,“ říká Barbora Klímová. Druhá skupina jsou lidé, kteří kočky mají, ale chodí do kočičích kaváren a jezdí kvůli nim i po republice. S třetí skupinou bývá občas problém. Jdou do kavárny jako do zoo, ale jak to ve skutečnosti chodí, nevědí. Netuší, že nelze přivést deset dětí a vypustit je na kočky. Pro zvířata to není nic příjemného.
Na druhou stranu, nelze počítat s tím, že někdo přijde do Bystrokočka a bude se na kočky jen dívat. Dá se čekat, že přijdou a budou se chtít přitulit. Ale také ne celý den. „Záleží na tom, v kolik přijdete,“ odhaluje majitelka podrobnosti chodu kavárny. „Když přijdete po otevření, kočičky jsou čiperné a mazlivé,“ říká Barbora Klímová. Ale odpoledne kolem čtvrté zase mazlíčci spí a kdo by si je chtěl pohladit, musí za nimi do pelíšků. Pelíšky jsou na dvou místech kavárny i se schůdky a dalším zařízením. Jinak se ale kočky volně pohybují všude.
Kromě možnosti kontaktu s jiskřivým kožíškem nabízejí v kavárně i speciality s kočičím nádechem. Například vás zvou na kočkofein či capučičíno. Na capučičínu vám vytvoří nahoře na pěně obrázek kočky. A dát si můžete i růžové tlapé. Do nápoje se přidává trochu sušené červené řepy, takže získá osobitou chuť i růžovou barvu. Základní nabídka je ale stejná jako v každé jiné kavárně.