Podél vinárny je předzahrádka krytá slunečními stínidly. Na pravém břehu Malše probíhá blíže neurčená stavební akce. Dokončuje se asi regulace břehu. Roku 1933 byla hotová a břeh před Savoyí osázen javory (lípy byly na levém břehu).

Na slavnou prvorepublikovou zahradní restauraci před Savoyí se za socialismu tak pořád vzpomínalo, že radnice rozhodnutím z 8. 5. 1980 povolila podniku Restaurace a jídelny zřízení letní zahrádky na Bezručově nábřeží u závodu Savoy. Jen si radnice kladla podmínky, že prodejní stánek bude mít rozměry 2 x 3,5 m, ohrazení veřejného prostranství 2 x 12 m a cca 50 míst u stolků. Provozní doba od 10 do 18 hod. Pondělí až neděle do 30. září.

Letní zahrádky brzy zanikly. V roce 1993 se radnice pokusila oživit slávu exponované lokality povolením trhů podél nábřeží od armáďáku k Savoyi. Další rok nepovolila a určila tuto lokalitu pro kočáry, které se do té doby řadily na náměstí. Mezitím se na levém břehu Mlýnské stoky za poštou usadil Mexiko-plac. Za několik let vše zaniklo. Kavárna Savoy zmizela v roce 2000, kdy měla na nábřeží již jen dvě okna vzadu. Obliba posezení na nábřeží se poté přesunula k Železné panně k bývalému Gutwirthovu dvojdomku (původně Zur blauen Donau).

Stejné místo v roce 2016.
Stejné místo v roce 2016.

Bedřich Klabačka, vrchní číšník z Besedy, se osamostatnil a dne 31. srpna 1929 v poledne si otevřel v novém moderním domě ve stylu art deco podle projektu Johanna Stepana vlastní kavárnu Savoy. Do domu se také s manželkou Vilémou přestěhoval. K novému roku 1930 jemu a jeho milé choti přáli v prosinci 1929 šťastný a veselý nový rok zaměstnanci Vojtěch Bačkora, Viktor Macudzinski, František Blažej, Jan Janát a členové orchestru. V roce 1933 otevřel Bedřich Klabačka v Savoyi klub Bridge-room, řízený odborníky, bezplatné kursy pro začátečníky i pokročilé.

Po 2. světové válce byla kavárna Savoy znovu otevřena dne 21. července 1945 v 17.30 hodin a jako před válkou se konal denně koncert a tanec. Podle Jihočeské pravdy byl však Bedřich Klabačka, narozen 3. října 1896, v roce 1946 internován ve sběrném táboře a musel žádat o vynětí z opatření proti Němcům. Národním správcem Savoye byl jmenován v roce 1947 Karel Dejmek. Politické orgány města měly proti provozu Savoye výhrady (někdy až hloupé), málem to byl konec Savoye, alespoň tedy kavárnu v roce 1951 přejmenovaly na Bajkal.

V novém domě byly moderní prestižní byty. Zpočátku v domě Savoye, vchod z Divadelní (další tři domy ve stejném stylu a bloku směrem k Biskupské měly vchody z nábřeží), bydleli Klabačků, MUDr. František Mynář, dětský lékař, s manželkou Alžbětou, poštovní tajemník Otto Souhrada, profesorka Jaroslava Michálková, státní městský lékař MUDr. Adolf Moravec, úředník František Novák s ženou Annou, advokát JUDr. Otta Stegmann a manželka Juliána, soukromník Hynek Heský a manželka Marie, účetní Jan Krevník, kredenská Vlasta Vaňková, hospodyně Marie Vondráčková a služebné Terezie Beníšková, Pavla Hartigová a Terezie Schreibová.

Místní listy detailně uváděly, kdo se do Savoye přistěhoval, kdy lékaři privátně ordinují, kdy mají službu na pohotovosti apod. Také, že paní Hertě Kosakové bylo z chodby ukradeno jízdní kolo. Savoy na slunném nábřeží Malše si vytvářela svou legendu už od začátku.

JAN SCHINKO