„Nečtěte ji za večer celou,“ radí Jan Schinko čtenářům a doporučuje: „Vyberte si dům z knihy, nebo ji čtěte postupně. Dojděte se podívat na ten dům. Pak na něj zpětně nahlédnete a pochopíte ho.“ Jan Schinko, kterému v Českobudějovickém deníku vyšel už 767. díl seriálu Putování městem, tvrdí: „Každý dům má něco.“

V historickém jádru se nachází prý 440 domů a Jan Schninko tentokrát představil jeho severní část. „Ne ke všem budovám vznikla historická fotka, ale i ta, která ji nemá, je velice zajímavá,“ ujišťuje Jan Schinko, jenž pro knihu fotil některé domy z více úhlů. V textech se také snažil, aby nebyla zapomenuty některá místní pojmenování a názvy, které se podle něj dnes již vytrácí.

Příběhy českobudějovický budov sbírá už 50 let, od roku 1972, kdy začal pracovat v aktivu památkové péče na Okresním národním výbor a strávil tam dvacet let. „Tam jsem potkal architekty, stavitele a přiučil jsem se,“ říká.

„Zapisoval jsem si všechno možný, materiály od památkářů, mamky s taťkou, chodil jsem intenzivně do knihovny, studovny muzea, archivu Národní památkové péče,“ líčí. Nestačí však popsat dům, jeho klenby atd. „Tomu něco chybí, příběh,“ usmívá se Jan Schinko. Ten má v hlavě svou vlastní encyklopediio krajském městě. „Můžu o tom mluvit z patra. Když vás něco zajímá, vstřebáváte o tom všechny informace. A mamka s taťkou znali Budějovice,“ říká. Letos kvůli koronaviru však bádat o městě raději moc nechodil. „Zase ale půjdu do muzea, chybí mi nějaké údaje. Jsou ještě místa, která neznám,“ ujišťuje Jan Schinko, že je stále co objevovat.

Doma má téměř celou místnost materiálů, v nichž se badatel prý dobře orientuje. Seřadil je totiž podle ulic, domy na náměstí mají každý vlastní šanon i dva.

Oblíbené místo prý Jan Schinko jmenovat nemůže. „České Budějovice jsou dobré celé. Jsou v rovině, s velkým náměstím, jsou obklopené vodou a zelení,“ vysvětluje Jan Schinko.

Pokud bude mít kniha úspěch, přijde i čtvrtý díl. V něm se dočtete zase o východní části města.