Třiačtyřicetiletý Sapík nejprve minulý týden rezignoval na pozici šéfa katedry společenských věd na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity, ve středu s ním pak děkanka ukončila pracovní poměr dohodou. Kvůli potvrzeným obviněním z anonymního mailu, že opsal některé odstavce do svých prací.
„Je to věc systémová a lidské selhání. Jsem si toho vědom, a proto jsem učinil ty jednotlivé kroky. Nebyl v tom rozhodně úmysl,“ říká v rozhovoru, do něhož několikrát vstoupila i jeho manželka.
Jaké je vaše vysvětlení pro události, které vedly k tomu, že jste na Jihočeské univerzitě skončil?
Já jsem něco způsobil, ale zároveň jsem se rozhodl pro následující postup, že jsem si toho vědom, nechci a nehodlám to nechat, aby se to přehlíželo a přecházelo. Nechci to dál nějak rozebírat a rozvádět. Mně to všechno bylo sděleno, já jsem žádnou dokumentaci, žádnou písemnou věc nedostal. Na vedení univerzity byla zaslána anonymní oznámení, že jsem se dopustil těch a těch věcí a že jsou tam ty a ty nedostatky. Potom proběhlo jednání, na kterém mi tato věc byla sdělena. Do té doby jsem nedostal nic písemně.
Viděl jste ty maily?
Dva maily jsem četl a následně další mi bylo sděleno. Ale někdo konkrétní, komu bych mohl odpovídat, tam uveden není. Následně proběhla jednání, paní děkanka stanovila komisi, která tam shledala nedostatky.
(mluví manželka) Je třeba říci, že jsi ty nedostatky nerozporoval. K některým bychom mohli mít částečné výhrady, protože manžel se v mnohém až tak neliší od jiných. Na to konto manžel napsal pro paní děkanku vysvětlovací dopis.
(mluví on) Napsal jsem k tomu své stanovisko. Po jednání s paní děkankou jsem řekl, že odstoupím z funkce vedoucího katedry, protože došlo k chybě. Ano, je to chyba, a nemůžu a nechci setrvat na tom místě jako takovém.
Jak byste tedy vysvětlil obvinění z mailů? Opsal jste to?
Ten text, který je tam hlavně pranýřovaný a byl údajně opsaný, ten byl zpracován do časopisu, který tady vyšel. Potom, co vyšel, jsem do toho časopisu vložil corrigendum, opravu. V ní jsem ten zdroj uvedl, protože na konci článku vypadla použitá literatura. Považoval jsem za nutné tam to corrigendum vložit s tím, že ten údaj opravím.
Tam chyběl tedy odkaz na použitou literaturu?
Tam chyběl odkaz na použitý zdroj a literaturu, jinak ten text citace a formální náležitosti má.
A druhý text z toho mailu?
Druhý text z toho mailu… Já si přesně nepamatuji. Vím, že byla nějaká posloupnost mailů. A vzpomínám si, že tam byla věc, která se týká toho, že neuděluji studentům zápočty a že je vylučuji ze studia atd. Ale vedení fakulty potvrdilo že vedoucí katedry nemá ve své pravomoci ukončování studia. Nemohl jsem nikomu studium ukončit.
Na začátku aféry byly anonymní maily podepsané Skupina studentů, které dostal 26. března rektor univerzity Václav Bůžek. Upozorňovaly na dva články, z nichž jeden byl v angličtině, a anonymní sdělení, že některé části prací Sapík opsal. Děkanka poté sestavila komisi, která obvinění potvrdila. Mezitím pracovníci katedry poskytli děkance další Sapíkovy práce, kde také převzal některé odstavce odjinud, aniž by citoval původní zdroj.
Miroslav Sapík přednášel kromě Jihočeské univerzity také na FF Západočeské univerzity v Plzni nebo na FF Univerzity Konštantína Filozofa ve slovenské Nitře. Zabýval se například filozofií nebo etikou.
Vaše katedra děkanku v pondělí informovala, že rozsah vašich pochybení je podstatně širší: dostala úryvky z několika vašich prací, z nichž jste odstavce převzal, aniž byste je citoval. Můžete se k tomu vyjádřit?
(mluví manželka) S manželem žiji dvacet let a na našem vztahu se nemění nic ani v téhle těžké situaci. Jde o články, prosím vás, to je třeba zdůraznit. Nejde o žádnou kvalifikační práci, je třeba zdůraznit, že z toho nezískal žádný finanční ani kariérní profit. Prostě někomu leží v žaludku. On se ke svým pochybením přiznal, zachoval se jako čestný člověk, když odstoupil. To, co se za tím vleče dál, mi přijde jako vykonstruovaný proces s cílem manžela poškodit. Je to pro nás v téhle době nesmírně náročné, ale já za svým mužem stojím a můj muž pro mě i nadále zůstává čestným člověkem. To, že něco z literatury vypadlo nebo že něco někde opomněl, to nerozporuje. On tu chybu přiznal, napravil a přesto je dál vláčen, pořád někdo nemá dost.
Řekněte tedy, jak to z vašeho pohledu bylo. Zkopíroval jste kus cizích textů do svých?
Když se píše text, tak může dojít k té věci, že něco vypadne. Selhat může každý člověk a systémová chyba může nastat. Nic jiného. Já to rozebírat nechci, řešil jsem to i s paní děkankou. Jsou to sborníkové věci, není to žádná kvalifikační práce nebo práce, kterou napíšu, a dostanu za to zaplaceno. Takovou věc jsem nikdy neudělal, že by mně za to někdo platil. Že tam došlo k té věci, toho jsem si vědom, a proto jsem učinil ty jednotlivé kroky. Je to věc systémová a lidské selhání. Nebyl v tom rozhodně žádný úmysl.
Děkanka fakulty Alena Hošpesová mluvila o tom, že předtím, než maily přišly, neudělil někdo z vaší katedry zápočet. Jak to přesně bylo?
Ano,těsně předtím jeden kolega neudělil studentovi čtvrtého ročníku zápočet. Musel jsem, protože ten student se na mě obrátil, jmenovat komisi, která by tu věc vyřešila a dala k ní stanovisko. Já v komisi být nemůžu. Komise rozhodla, že kolega postupoval správně a že zápočet tomu studentovi nenáleží. Asi týden poté začala věc s těmi anonymy včetně telefonů, které neustále drnčí… Ten student se ohrazoval i tím, že pan kolega nebyl k dispozici, ten zase tvrdí, že student nepřicházel na konzultace, to je tvrzení proti tvrzení. Nebudu soudit, ale student nedostal zápočet za ročníkovou práci a měl to podruhé zapsané.
Jaký je váš pocit z toho celého? Zazněly i názory, že jste se stal tak trochu obětním beránkem.
Já se k tomu nechci vyjadřovat. Je to pro mě absolutní zklamání z toho celku. Beru to, že člověk pochybí, každý pochybí, pochybení člověka je přirozeným jevem, píše o tom mnoho autorů, ale ten pocit je pro mě teď psychická újma. Ne z toho důvodu, že bych nějak rozjímal nad tím, že se ta věc stala, ale spíš z toho okolí a reakcí. Katedra byla vyzvána, aby reagovala, a třeba jeden nejmenovaný kolega se snaží reagovat telefonicky dál i mimo Budějovice.
(mluví manželka) Celá tahle kauza začala potom, co manžel podal písemný návrh na personální změny na katedře.
Zaznělo i anonymní obvinění, že jste opsal i kus své habilitační práce. Je to pravda?
K tomu se nebudu vyjadřovat. Pokud někomu tak ležím v žaludku, byl bych rád, kdyby se mi představil. To je nařčení. To už může být anonymní šikana, když se jedná o anonym, to už hraničí s tím, jak má fungovat občanská společnost.
Jenže kvůli jinému anonymu jste vy přišel o práci…
Ano, katedra se vyjádřila, má výhrady, já to řeším tím, že ji nebudu obviňovat. Řeším to sám a nebudu čekat, až bude někdo dál pokračovat ve věcech, které se mohou dotknout mé rodiny. Došlo k pochybení a tím končím. Jsem přesvědčený, že mírou věcí je člověk. (mluví manželka) Teď je to kauza Sapík, ve stylu: potřebujeme ho zlikvidovat. A nikdo jiný se nezkoumal. Jestliže má být nějaká míra čestnosti a spravedlnosti, měly by se stejným způsobem zkoumat i práce jiných. Je spousta lidí, kteří neuznají chybu, neodstoupí, neudělají nic a manžel bude neustále doplácet na to, že se zachoval, jak se zachoval.