Problémem našeho kraje i celé republiky je totiž nedostatek technicky vzdělaných odborníků. „Sehnat technicky vzdělaného vysokoškoláka je zdá se nadlidský personální výkon," potvrzuje Lenka Vohradníková, ředitelka českobudějovické oblastní kanceláře Jihočeské hospodářské komory.

Že je technika oborem budoucnosti, ukáže i stejnojmenný projekt našeho Deníku, který právě startuje.

Hlad zaměstnavatelů po technicky vzdělaných lidech si uvědomují i představitelé jihočeských vysokých škol.

Jihočeská univerzita vloni na své půdě uvítala studenty mechatroniky, prvního čistě technického oboru na škole. Vedoucí útvaru vnějších vztahů a komunikace Jihočeské univerzity Jiří Váňa potvrdil, že v letošním roce se ke studiu oboru přihlásilo 46 zájemců, ke studiu bylo přijato a zapsalo se 23 studentů.

Mechatronika zájemcům nabízí interdisciplinární vzdělání spojující elektroniku s elektrotechnikou, výpočetní techniku s informatikou a strojírenstvím. Čtyřletý bakalářský studijní obor zajišťuje Jihočeská univerzita ve spolupráci s Fakultou strojní Českého vysokého učení technického a českobudějovickou společností Robert Bosch.

O zhruba 400 posluchačů se v nově zahájeném akademickém roce 2015/16 zvýšil počet studentů Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích (VŠTE). Na ní nyní studuje na 4400 osob, kterým již začal zimní semestr.

„Je to počet, který umožnilo přijmout Ministerstvo školství, a nám se ho podařilo naplnit i přes populačně slabší křivku maturantů. Bereme to jako potvrzení rostoucího zájmu středoškoláků o technické a strojírenské obory v kraji," říká docent Marek Vochozka, rektor VŠTE.

Na ní dnes už převažují studenti technických oborů, jako je strojírenství, doprava, logistika a stavitelství nad těmi z oborů ekonomických, s nimiž tato veřejná vysoká škola před devíti lety začínala.

Letošní novinkou se stal bakalářský obor Pozemní stavby. Dosavadní obor Konstrukce staveb byl zachován, zatímco ten druhý, Stavební management, se stal jeho specializací. Novinkou je i navazující magisterské studium Konstrukce staveb.

Změnila se také struktura VŠTE, na níž vznikly tři ústavy jako nový prvek mezi rektorátem a katedrami.

Jde o Ústav technicko-technologický, Ústav podnikové strategie a Ústav znalectví a oceňování. Tím se jasně vymezily kompetence jednotlivých pracovišť a prohloubí jejich zaměření.

„Nechceme růst do šířky, ale do hloubky. Než na akreditace nových oborů sázíme víc na jejich další specializace. Možnou výjimkou bude obor Informatika, garantovaný profesorem Eduardem Babulákem, jehož akreditaci jsme začali připravovat," doplnil závěrem rektor Marek Vochozka.

Technické firmy už rekvalifikují i kuchaře
Problémem nedostatku technicky vzdělaných odborníků na jihu Čech se zabývá i Jihočeská hospodářská komora. Na možná řešení jsme se zeptali Lenky Vohradníkové, ředitelky českobudějovické oblastní kanceláře Jihočeské hospodářské komory.

Jak vážný je na jihu Čech problém s nedostatkem technicky vzdělaných odborníků?Jihočeský kraj není v celorepublikovém rozsahu výjimkou, spíše naopak, problém nedostatku technicky kvalifikovaných pracovníků je zde více než vážný, a to dlouhodobě. Jihočeské firmy dospěly do stadia, kdy na technické profese rekvalifikují vyučené kuchaře, hledají pomoc mezi cizinci a sehnat technicky vzdělaného vysokoškoláka je zdá se nadlidský personální výkon.

Po jakých profesích mají technicky zaměřené firmy v regionu největší zájem?Z poslední předpovědi potřeb trhu práce, kterou JHK provedla v polovině tohoto roku, vychází jednoznačně nejvyšší poptávka po strojírenských a elektrotechnických pracovnících, dále také po zaměstnancích v textilní výrobě a oděvnictví. Za těmito profesemi jsou v těsném závěsu pracovníci ve stavebnictví a dopravě. Obzvláště cenění jsou zaměstnanci, kteří ke svému oboru ovládají ještě německý nebo anglický jazyk, jsou ochotní převzít odpovědnost a dále se vzdělávat.

Je jedním z možných řešení problému užší spolupráce technických firem s odborně zaměřenými školami?Firmy již dávno pochopily, že si v rámci co nejrychlejšího efektu musí pomoci samy propagují se jako stabilní zaměstnavatelé, realizují mnoho studentských praxí, oslovují rodiče, rekvalifikují své stávající pracovníky, spolupracují s odbornými školami, se základními školami a dokonce i se školami mateřskými. Ti nejšikovnější zakládají dokonce svá školicí odborná střediska. Jedině informovanost dětí, studentů, rodičů, výchovných a kariérových poradců o téměř jistém uplatnění se na trhu práce v případě technických studií vidím osobně jako nejefektivnější cestu, jak do budoucna tomuto problému čelit.

Jak je v tomto směru nápomocna Jihočeská hospodářská komora?Tento problém společně s firmami a školami řešíme již od roku 2010. Zrealizovali jsme projekty s cílem zatraktivnit a zpropagovat technické obory u žáků (např. Impuls pro kariéru, Úspěšná mládež, Odborná praxe při vzdělávání v Jihočeském kraji), každoročně organizujeme Burzy pracovních příležitostí, regionální Burzy škol, exkurze škol do firem, podílíme se na organizaci a programu ojedinělé výstavy Vzdělání a řemeslo, provádíme predikce potřeb trhu práce a pravidelně se scházíme se stovkou personalistů významných firem kraje, s nimiž tato témata řešíme na konkrétních úrovních.
Od loňského jara je Jihočeská hospodářská komora zapojena do projektu Regionální sektorové dohody Jihočeského kraje, který k dnešnímu dni sdružuje přes 40 aktivních jihočeských zaměstnavatelů, institucí i škol a v rámci kterého probíhají a budou probíhat akce a konkrétní opatření, které mají jednoznačný cíl eliminovat do budoucna problém nedostatku technicky kvalifikovaných pracovníků.
Jako výraznou aktivitu tohoto projektu bych označila letošní červnovou akci Dobrodružství s technikou, kterou jsme pro téměř 2000 návštěvníků připravili jako interaktivní technický zážitek a snažili jsme se tak probudit v dětech zájem o techniku a vědu.