„Letos se jedná o první podnět na rušení tetřeva a bude se jím zabývat oddělení ochrany přírody," říká šéf inspektorátu Vladimír Jiráček 
s tím, že na prošetření podnětu, který obdrželi 12. května, mají třicet dnů.

TOKAJÍCÍ TRUMF

Podnět reaguje na fakt, že pracovníci Správy NP Šumava se pohybovali se zástupci médií na tokaništi, což mohlo mít negativní dopad na reprodukci a na nárůst populace v této sezoně.

„Dojde-li totiž k vyplašení mladé slepice, která většinou jde do toku pouze den, hrozí, že slepička nebude ošlapána, a tím u ní bude kvůli biologickému načasování doby ovulace ztracen celý reprodukční rok," vysvětluje sušický lesník Vladimír Říha ze spolku Šumava 21 s tím, že přímé rušení tetřevů narušuje průběh toku a snižuje úspěšnost hnízdění.

Zastánci se obávají, zda Správa NP Šumava nezasahovala do přirozeného vývoje tetřeva hlušce nedovoleně, tedy bez výjimky podle §56 zákona č. 114/1992 Sb.

„Podnět jsme podali i proto, abychom upozornili na skutečnost, že nebohý tetřev je účelově využíván a zneužíván pro demagogickou podporu tzv. bezzásahového režimu, který byl na Šumavě zaveden se vznikem NP Šumava, tedy nikoli až po orkánu Kyrill, jak se tvrdí," pokračuje Vladimír Říha.

„Tetřev jako každý živý tvor potřebuje příslušné životní prostředí, které mu skýtá dostatek potravy a kryt před predátory. Tohle vše má v živém jehličnatém, smrkovém lese. Zdivočelá kulturní lesní krajina mu nevyhovuje," myslí si Vladimír Říha.

„Na jednu stranu se zakazuje ochrana lesa proti kůrovci, což je tzv. bezzásahový režim, aby nebyl tetřev rušen dělníky, na druhou stranu se napochoduje na tokaniště. Lidé tetřevovi, pokud ho neloví, nevadí. Ale vadí mu, když se nemá kde skrýt, nemá co žrát a nemá možnost v klidu vyvést potomstvo. Může mu vadit, pokud narušitel tzv. rozbije tok, ale ten se děje v noci, takže ani návštěvníci, ani dělníci ho rušit nemohou," říká Vladimír Říha.

„Dokud nebyl vyhlášen NP Šumava, tetřev s lidmi v lese normálně koexistoval a nebylo nijak výjimečné se 
s ním potkat. Tetřev je přitom již asi osmá záminka tzv. bezzásahového režimu 
v parku od jeho vzniku," dodává Vladimír Říha.

Nad údajným šmírováním v tokaništi se pozastavuje i bývalý ředitel NP Šumava Jiří Mánek. „Pokud pracovníci Správy vešli přímo do tokaniště a plašili tetřeví slepičky, je to odborné selhání odpovědných pracovníků Správy NP," říká Jiří Mánek.

Smířlivější je Jaromír Bláha z Hnutí DUHA. „Pokud nebyl tetřev při tokání vyrušen, a on při něm nevnímá, proto se mu také říká hlušec, nevidím v tomhle konkrétním případě problém. Zvláště když na místo vedl odborník ze Správy NP a novinář měl za úkol o tématu informovat veřejnost," dodává Jaromír Bláha.

PŘÍTEL KŮROVEC

Správa NP Šumava se již s inspekcí dohodla na termínu podání vysvětlení. „Běžný monitoring probíhal řádně proškolenými pracovníky a tak, aby nedošlo k rušení tetřeva hlušce," říká náměstek ředitele Správy NP Šumava Martin Starý s tím, že ho provádí každoročně. Data jsou nutná např. i pro posuzování rozvoje turismu a vyznačení nových stezek.

„Společným výzkumným projektem kolegů z Česka, Bavorska a Rakouska jsme zjistili, že na Šumavě žije asi 500 tetřevů, což naznačuje lehce vzrůstající trend populace. Prokázal se i pozitivní efekt kůrovce na tetřeva. Kůrovec svým žírem lesní ekosystémy rozvolňuje a zvyšuje podíl tlejícího mrtvého dřeva, což snižuje vliv přírodních predátorů," dodává Martin Starý.