„To je rekord,“ poznamenává deník PNP. Tajemník svazu bavorských producentů mléka Hans-Jürgen Seufferlein uvádí, že průměrná kráva v Bavorsku dává ročně 7115 litrů, dolnosaská 8858 litrů a durynská 8900 litrů. Vysvětluje, že do statistiky nebavorských zemí jsou zahrnuty krávy výhradně mléčného plemene, zatím co v Bavorsku je 85 procent krav využíváno i k masné výrobě. Mléko v této zemi produkuje 41 000 provozů v průměru se 30 kravami. Výsledky z Ringelai jsou o to pozoruhodnější, že klima v Bavorském lese neumožňuje větší produkci kukuřice, dobytek je třeba krmit hlavně travou a jednostranná výživa negativně dopadá na produkci mléka, vysvětluje tajemník v PNP.

close zoom_in Zákaz kouření i v Rakousku?

„Hospodskými a kuřáky zosobněné ‚strašidlo‘ Sebastian Frankenberger rozšiřuje akční rádius. Byl angažován agenturou, aby prosadil generální zákaz kouření i v rakouských restauracích,“ napsal linecký deník OÖN. Připomíná, že úspěšné referendum na stejné téma v Bavorsku vyneslo iniciátorovi různé ústrky včetně zákazů vstupu do řady lokálů, ale to ho neodrazuje od dalších kroků. V Rakousku ovšem jeho program naráží na mimořádný odpor gastronomů, kteří v posledních letech hodně investovali do rozdělení prostor svých zařízení na kuřácké a nekuřácké, uvádějí OÖN. Frankenbergerovy organizační schopnosti mají být podle deníku nejspíš využity i k dalším referendům, například k vojenské službě či jaderné energetice.

Frankenberger předtím požádal o uvolnění z funkce radního Pasova. Odůvodnil to plným vytížením ve funkci celoněmeckého předsedy ÖDP, Ekologické demokratické strany. V rozhovoru s deníkem PNP mj. řekl, že jako radní vykonávající funkci v dozorčí radě městského podniku pobíral kolem 540 eur měsíčně. Z toho v poslední době žil, protože prý kvůli výsledku referenda prakticky nedostává žádné zakázky k provádění turistů po městě jako kvalifikovaný průvodce z povolání. „Jako spolkový předseda ÖDP nedostávám ani cent,“ říká v listě. „Až na jaře bude strana zjišťovat, jak by její předseda mohl být placen.“

Rakousku chybějí učitelé

Horní Rakousy budou potřebovat do roku 2020 na 10 000 nových učitelů. Jejich nedostatek se projevuje už teď neochotou škol k povolování kratších úvazků kantorům, píše deník OÖN. Ze zákona má na takovou úpravu – s povinností odučit alespoň deset hodin týdně – nárok učitel až do nástupu nejmladšího potomka do školy. V Horních Rakousích dnes učí i studenti pedagogických škol či důchodci, ba dokonce autodidakti, poznamenává list.
V té souvislosti se diskutuje i o omezení „sobotálesu“, možnosti učitele vybrat si při syndromu „vyhoření“ delší volno k preventivnímu načerpání nových sil. Například v Německu učitelé ‚pod penzí‘ během takového jednoročního volna dostávají dvě třetiny až šest sedmin platu, aby mohli vskutku odpočívat a nemuseli se o nic starat…

V Rakousku požadují nezávislé učitelské odbory plat 3600 eur pro každého kantora od mateřinek po střední školy, a to od nástupu až do důchodu. Všichni také mají získávat jednotné vzdělání na univerzitní úrovni s dodatečnou specializací. Změnit se má také zákon o služebním poměru. „Například místo ředitelů si svaz přeje volené vedení školy, jehož předseda by nebyl jmenován školními úřady, ale volen školním shromážděním. V něm by měli být kromě učitelů i mluvčí tříd, zástupci rodičů a neučitelského personálu,“ píší OÖN.

Jiná personální situace je dnes v Bavorsku. Tam budou kvůli klesajícímu počtu žáků šetřit na učitelích základních a středních škol. „Jen pro školní rok 2011 je v návrhu rozpočtu 857 učitelských míst označeno s poznámkou ‚v budoucnu odpadne‘,“ píše deník PNP. „V roce 2012 ubyde z rozpočtu dalších 1134 míst.“

Proti igelitkám

Organizátoři hlasování k zákazu plastikových tašek v Rakousku po vzoru Itálie získali podle lineckého radního pro životní prostředí Rudiho Anschobera už 35 000 podpisů prostřednictvím facebooku, internetu, telefonů či dopisů. „V Rakousku se spotřebuje ročně kolem 350 milionů těchto tašek, z toho 59 milionů v Horních Rakousích,“ píše deník OÖN. „To je 42 sáčků na občana.“

close zoom_in „Sloni“ nezlobili

„Setkání slonů“, zimního srazu příznivců silných motocyklů v Lohu u Solly v Bavorském lese, se o víkendu zúčastnilo 4230 motorkářů a na 2100 tzv. denních hostů. Deník PNP k průběhu poznamenal, že je s obdivem, jak málo incidentů se stalo. Policie „preventivně podchytila“ před eventuální další jízdou sedm podnapilých řidičů. Případné striktní uplatnění povinnosti zimního obutí M&S i pro motorky „rozvolnila“ situace suchých vozovek. Zaznamenán byl také 29letý Čech na nepřihlášené yamaze bez čísla. Motocykl musel na místo tlačit a po zjištění okolností byl ze zajištění propuštěn, píše PNP. Z největší dálky přijel Walera Tulinov z Ruska – měl na sraz 5600 km. Na snímku je Hansi Holzhammer na Zündappu 750 z roku 1942.

Sláva dobrovolnosti

70 000 občanů Lince působí jako dobrovolníci – od záchranné služby přes spolky občanské pomoci. „Město chce jejich práci v budoucnu více oceňovat,“ píše deník OÖN. „Jak, na tom se pracuje.“ Navrhováno je například vystavení městského průkazu dobrovolníka spojeného s nárokem na slevy, model bonusů pro rodinné příslušníky apod. „Podle průzkumu je 44 procent občanů Lince starších patnácti let zapojeno do dobrovolné činnosti, 98 procent shledává takovou práci důležitou pro společnost, ale jen 13 procent si myslí, že tato angažovanost je společensky dostatečně oceňována,“ píší OÖN.

Problém s pečováním

Hornorakouští hasiči museli loni hledat 241 lidí, napsal linecký deník Volksblatt. V mnoha případech se jednalo o zmatené osoby. Zcela nedávno byl demencí postižený muž nalezen, ale krátce nato zemřel na podchlazení v nemocnici, píše list.

Stoupající počet těchto onemocnění masivně zatěžuje hornorakouská pečovatelská zařízení a domovy. „Omezit svobodu pohybu takto postižených lze jen tehdy, představují–li ohrožení sebe sama nebo ostatních,“ cituje Volksblatt předsedu spolku domovů seniorů Martina Königa. „To musí být potvrzeno lékařem, jinak nemají ošetřovatelé právo demencí nemocného zadržovat,“ vysvětluje König. „Příbuzní ale očekávají, že na jejich rodinného příslušníka bude dohlédnuto.“

Problémem je, že domovy mohou být uzavřeny jen mezi 22. a 6. hodinou. Nicméně v některých zařízeních, především v Linci, už jsou signalizační detektory, které zachycují průchod osob. Pozornost personálu vzbudí i lůžka signalizující, že pacient vstal. Všeobecně je snaha zřizovat speciální oddělení pro dementně nemocné s možností vycházek jen po uzavřených okruzích, aby se neztratili. „Když se ovšem pacient v zařízení dobře cítí, pak není nebezpečí ‚útěku‘ tak vysoké,“ uzavírá Volksblatt. Také König v té souvislosti zdůrazňuje neustálé odborné vzdělávání pracovníků v tom, jak s těmito nemocnými zacházet.