Vladimír Strnad.Vladimír Strnad se narodil 24. srpna 1916 v Chýnově. V době zrodu Československé republiky mu byly dva roky. Mládí prožil v Chýnově. Většinu života však prožil na mnoha různých místech. „Jako učitel jsem cestoval po jednotlivých vesnicích, kam mne zrovna přidělili,“ říká. Na Táborsku pro něj však nebylo mnohdy uplatnění, zavítal tak často i mimo okres. „Většinou jsem učil na Benešovsku a Písecku. Zkrátka tam, kde bylo potřeba,“ vzpomíná.

Historii republiky pak přirovnává k podobě vlnovky. „Byla v naší vlasti období lepší i horší. Za nejhorší považuji dobu okupace. A to jak ze strany německé, tak ze strany sovětské. Dnešní mládeži bych doporučil, aby si velmi vážila toho, že se může svobodně vyjadřovat, cestovat, zkrátka žít. Svoboda totiž vůbec není samozřejmostí,“ uzavírá Vladimír Strnad.


Anna Jordáková.Anna Jordáková se narodila 1. února 1916 v malé vesnici Úhorná poblíž Spišské Nové Vsi na území dnešního Slovenska. Prožila tam však pouze své mládí. „To víte, tenkrát kdo mohl, utíkal do Čech. Tady bylo tenkrát všechno lepší. Hlavně práce. A tak jsem se sem dostala i já,“ vysvětluje.

Nejprve pracovala jako služka a kuchařka. „Pak jsem se vdala do Soběslavi a pracovala jako dělnice v podniku Lada. Vyráběla jsem šicí stroje. Tehdy jsem se jmenovala Křížová, po svém prvním manželovi. Podruhé jsem se vdávala jako vdova.“
Po dvou dětech – synovi a dceři – následovala čtyři vnoučata. „Dnes se mohu těšit dokonce ze tří pravnoučat,“ vypočítává.

V podniku Lada pracovala přes třicet let a vzpomíná na to ráda. „Byl tam dobrý kolektiv.“ Přesto si přeje, aby ženy nemusely před odchodem do důchodu pracovat tak dlouho. „Kromě zaměstnání máme přece ještě druhou práci – starat se o domácnost a výchovu dětí,“ uzavírá.