Začali pár řetězy na stromě, ale od roku 1999, kdy je pan Haider v penzi, má na to víc času. „Je to moje hobby,“ říká v deníku OÖN a připouští, že už může jít o určitou závislost, posedlost. Manželka dodává, že zato nekouří a nepije.

Svítící ozdoby nakupuje už v polovině ledna, při výprodejích. Aranžmá dělá každý rok ponovu. „Loni byly potíže, čtyřikrát mi operovali koleno a tři měsíce jsem neměl žádné. Pomohli mi kamarádi sportovci. Vozili mě v křesle a já jim říkal, co musejí udělat. Umístit přes 150 zásuvek, 43 rozdělovačů a osm časových spínačů, to je třeba rozmyslet, jinak to zkratuje…,“ říká. S výzdobou začíná koncem října a potřebuje čtyři až pět týdnů. Své dílo zapíná pátek před první adventní nedělí. Prohlédnout a vyfotografovat si je pak až do 10. ledna jezdí desítky rodin z širokého okolí. Dům svítí od 16.30 do 22 hodin. Kromě obdivovatelů už Haiderovým zavolala i jedna Zelená a vyplísnila je, že plýtvají energií…

Darovali most

V rakouském Traunsteinu sídlící sdružení pro Východní Afriku (AKO) předalo o Vánocích vskutku neobvyklý dárek. „V mnohaměsíční práci dali jeho členové dohromady 36 metrů dlouhý most z oceli a hliníku,“ popisuje deník OÖN. Konstrukci dopravili lodí do Afriky. Je určena obyvatelům Kiboshi na úpatí Kilimandžára, kterým ulehčí život. Lidé zdejších pěti vesnic se dosud museli na cestě do školy nebo za lékařem brodit přes řeku Karanga. Za sucha to šlo, ale v době dešťů to bylo riskantní dobrodružství.

„Na výzvu jednoho starosty o pomoc se do věci pustili členové traunsteinského spolku, který už působí při výstavbě nemocnice v Kiboshi,“ píše linecký list. „V kontejnerech byly díly jejich mostu dopraveny do Tanzánie. Poté lidé z AKO spolu s domorodci dopravili 115 tun materiálu do 75 metrů hluboké strže, kterou most překlene.“ Do dárku investovali Traunsteinští 20 000 eur, které získali sbírkami.

Muzeum zápalek

V dolnobavorském Grafenwiesenu mají Německé muzeum zápalek. To nyní až do 8. ledna prezentuje výstavu rarit a kuriozit z tohoto materiálu – nejrůznější výmysly, skládanky apod se sirkami. „Jsou tu třeba miniaturní jesličky v krabičce od zápalek, celé vánoční tržiště z těchto prvků či filigránsky malé housle ze zápalek,“ popisuje deník PNP. Jsou tu k vidění ale také náhražky a improvizace třeba z válečného materiálu – nábojnic a podobně.
Muzeum je otevřeno 28. a 29. prosince, na Nový rok, 4., 5. a 8. ledna vždy od 14 do 16 hodin. (www.deutsches-zuendolzmuseum.de)

Ježčí busy vyjely

O vánoční neděli odstartovaly svou druhou zimní sezonu bavorské „igelbusy“. Jejich zimní řád bude platit až do 14. května. Umožní i v zimě dostat se k hlavním zařízením Národního parku Bavorský les v oblasti Luzného.

Linka 6202 jezdí z Klingenbrunnu přes Spiegelau, Riedlhütte, St. Oswald a centrum parku Luzný do Waldhäuseru. Linka 6204 jezdí z Grafenau přes Neuschönau a centrum Luzný na Hohenau, Kirchl, Bierhütte, Mauth a Finsterau. Ve Spiegelau a v Grafenau jsou přípoje na lesní dráhu. „Zimními busy jsou tak dobře dosažitelné například centrum v Luzném s domem Hanse Eisenmanna, známou stezkou do korun stromů, volnými oborami a muzeem dějin lesa v St. Oswaldu,“ připomíná deník PNP. Ve Finsterau navazují běžecké tratě, procházkou lze dojít do zdejšího skanzenu.

Cestování pro ubytované v zařízeních GUTI je letos opět zdarma. Další turisté mohou využít rodinných slev – jednodenní permanentka stojí čtyři eura, třídenní deset eur. Na obě mohou cestovat zdarma dvě a více dětí do 14 let. Jednotlivé jízdenky jsou členěny podle vzdálenosti. (www.bayerwald-ticket.com)

Sam slavil s tátou

Loňské Vánoce byly pro Haralda Fröhlicha z Wilheringu katastrofou – jeho tehdy pětiletého synka Samuela odvezla 22. prosince z vánočního trhu v Linci matka do Čech. Následovaly čtyři měsíce přetahování o dítě, jak náš list opakovaně informoval.

„Nyní Samuel žije zase u svého otce, který ho má nadále svěřeného do výlučné péče,“ píše deník OÖN. „Podle otce všechno dobře přestál a daří se mu velmi dobře. O časech strávených v Čechách mluví málokdy, většinou mimoděk. Kontakty s matkou mají jen telefonem a sporadicky.“ Ideální nebyly u Fröhlichů ale ani letošní Vánoce – v červenci zemřela Samova babička a chybí právě v tomto čase, kdy se starala o pravou vánoční atmosféru v domě. „A ani budoucnost nevypadá zrovna růžově,“ pokračuje list. „Je třeba uhradit náklady vynaložené na Samuelův návrat (advokát, posudky, soudy, tlumočení), a dohromady to dělá 40 000 eur… Haraldovi přátelé už proto otevřeli konto pomoci rodině.“

Češi „zradili“?

Jak jsme uvedli, prioritou státní výstavby silnic v Pasově v příštím roce bude pokračování rozšiřování spolkové silnice B 12 z Freyungu do Pasova na tříproudovou. „Práce na nejdůležitější dopravní ose do Čech tak postoupí – alespoň na bavorské straně,“ dodal deník PNP. „Na druhé straně hranice to vypadá úplně jinak, jak shledal pasovský poslanec zemského sněmu Konrad Kobler. Česká vláda podle něho upustila od záměru výstavby R4, jak se silnice označuje v Čechách.“

Kobler považuje podle listu za svým způsobem zradu důvěry, když je výstavba spojení na Prahu zastavena právě u česko – bavorské hranice. Vybudováno bylo jen asi deset kilometrů za Strážný. „Podle informací mají nyní prioritu severnější spojení Norimberk – Plzeň a jižní Praha – Budějovice.“ Podle Koblera bude tak jako tak stavba bavorské „dvanáctky“ pokračovat. Podle spolkového ministerstva dopravy je problémem české strany nedostatek peněz.

Zastřelili ibise skalního

Před třemi týdny našel zemědělec z L’Aquily v italských Abruzzách mrtvého ibise skalního. „Biologové se teď obávají ztroskotání svého projektu znovudosídlení těchto vzácných ptáků do vlasti původu,“ napsal deník PNP.

Vedoucímu projektu Johannesu Fritzovi podle listu dělají starosti italští myslivci. „Ibis skalní je sice i v Itálii chráněn, ale to je ‚cacciatorim‘, jak se jim v Itálii říká, srdečně jedno. Jeden tak narazil u L’Aquily zrovna na jednoho ze čtveřice mladých ibisů vypuštěných k volnému vrozenému tahu na jih z parku v Grünau,“ pokračuje deník. Mrtvý ibis měl prostřelený krk, v jeho těle byly další dva broky. Místní policie po střelci pátrá. Hrozí mu vysoká pokuta. Postrádán je ještě jeden ibis z tohoto „hejna“.

O experimentu z Grünau jsme v deníku psali. Padesát odchovaných ptáků tohoto druhu, který v Německu vyhynul už před 400 lety, bylo postupně vypuštěno a doprovodem ultralightů směrováno k chráněnému území u Orbetella v Toskánsku. „Tam ale dosud marně čekají na dvanáct exemplářů. Biologové se obávají, že byli odstřeleni lovci,“ uvádí list. Pro pokračování projektu na podzim příštího roku má být dalším 50 ibisům poskytnut „pozemní servis“. Z prostředků EU je mají pozorovat skupiny studentů a domácích ochránců přírody při zastávkách podél celé trasy jejich letu. Johannes Fritz v PNP připomíná, že na konto myslivců jde 80 procent ibisů, kteří mezi zářím a prosincem uhynuli na trase na jih. Jen v roce 2009 jich bylo zastřeleno patnáct z 50 vypuštěných.“