„Takhle to tady vypadá docela běžně. Borovany jsou bohudíky docela živá farnost, hodně lidí různého věku chodí do kostela a jsou to lidé aktivní a na lecčem jim záleží. Když je tedy potřeba, předběžně se s lidmi domluvím, brigádu vyhlásím v kostele a přijde řada lidí, kteří se do práce zapojí. Bourací práce tady dělali chlapi, na závěr se tady gruntovalo a to zase byla záležitost party žen, které přiloží ruku k dílu i při jiných příležitostech, když je potřeba,“ chválí lidi zdejší farář Petr Plášil.

Nejedna oprava

Borovanští jsou podle něj patrioti, záleží jim na tom, aby žili ve městě, kde se jim líbí, starousedlíci mají vztah k tomu, co tu vybudovali jejich předkové. Také díky tomu se v borovanském klášteře podařilo za poslední dvě desítky let leccos opravit.


Na věži léta bijí nové zvony, návštěvníci obdivují lapidárium, sklepy současné fary se podařilo přetvořit na archiv vín a od soboty se ke zdejším zajímavostem přidalo v prvním patře fary klášterní muzeum. „Většina expozice je složena z věcí, které tu zbyly z doby kláštera. Vystavujeme knihy, bohoslužební předměty, korouhve, které jsou součástí tematického celku věnovaného historii poutnictví místního regionu. Mapujeme poutní místa v okolí, expozice vypráví, jak lidé chodili na poutě v minulosti, přibližuje i moderní poutě ze současnosti,“ shrnuje Plášil.

Opravdu naše

Nejcennější exponát kláštera návštěvníci v expozici nenajdou. „Cenné věci, jako například ciborium ze 17. století, jsou dobře ukryté a k vidění jsou z bezpečnostních důvodů jenom jejich fotografie. Význam muzea není v tom, abychom ukazovali cenné předměty, chceme spíše odkazovat na historii, hodnota exponátů spočívá také v tom, že jde o věci místní. Jejich hodnota není vysoká po finanční stránce, ale po té kulturně historické,“ zdůrazňuje Plášil ve shodě s památkáři.

Ostuda chloubou

Výstavní prostory byly přitom donedávna nejzanedbanější částí fary. „Kdysi tady býval nájemní byt a za těch několik desítek let byly prostory dost zdevastované. To bydlení bylo hodně jednoduché, nemělo pořádně koupelnu, chybělo odvětrávání, byly tam proto plesnivé stěny, shnilá podlaha, prohnilá okna a nebýt idey klášterního muzea, asi by farnost neměla prostředky opravit objekt ze svého. Takhle nám pomohla dotace a zabili jsme tak dvě mouchy jednou ranou,“ těší nejen borovanského faráře, ale prakticky celé město.


Jednak se povedlo zkulturnit část fary, jednak vše bude k dispozici místním lidem i návštěvníkům Borovan jako součást již existující expozice. Její prohlídku je možné domluvit předem i mimo letní sezonu.