Donnerstag přišel do českobudějovické diecéze jako kněz z Polska. Tragická je podle Donnerstaga i souvislost s výročím katyňské vraždy a tady ihned vzniká podle polského kněze několik souvislostí. „Také dnes najednou odcházejí lidé, kteří měli obrovský vliv na současnou podobu politické scény, občanského života, struktur armády a církevního života. Budou scházet…,“ zdůraznil Donnerstag.

„Můžeme také pozorovat, jak tváří v tvář této veliké tragédii Poláci zapomínají na rozdílné názory, hádky a projevy egoismu. Spojuje nás víra, společná modlitba a potřeba vytrvat a jednotně čelit vzniklé situaci. Pevně věřím, že stejně, jak to už bylo několikrát v dějinách, i z této nelehké situace vyjdeme jako národ posilnění a sjednocení,“ řekl Donnerstag. Požádal potom, aby i v Čechách zazněly při bohoslužbách modlitby za oběti této veliké tragédie, a vyzval k modlitbě za Boží požehnání pro celý polský národ.

Účast farníků s neštěstím se projevila už v uplynulých dnech a ocenil to i farář v Trhových Svinech Marcin Želazny. „Už včera a dnes opět jsem dostal několik SMS a volalo mi několik farníků, kteří mi vyjadřovali soustrast. Potěšilo mě to. Je to lidské a myslím si, že je to známka přátelství,“ řekl v neděli Deníku Želazny, který slouží bohoslužby nejen v Trhových Svinech. Připomněl například starostku v Benešově nad Černou, která v kostele řekla: „Připojujeme se k vaší bolesti,“ a následně vyzvala k minutě ticha.

Boží milosrdenství

Včera Marcin Želazny při kázání připomněl obraz s motivem Božího milosrdenství, který je v Polsku velmi známý. Ježíš na obraze kráčí vzkříšený k lidu, jednou rukou mu žehná a druhou rukou ukazuje na ránu ve svém srdci, ze kterého vychází bílé a rudé světlo.

Bílá symbolizuje přeneseně milosrdenství a smíření a obecněji to lepší v životě, rudá představuje utrpení. V dějinách Polska je to podle trhosvinenského faráře vždy promícháno. Časy „blaha“ doprovází i utrpení. „Také u této události věřím, že to není náhoda. Že nyní máme blaho i utrpení,“ zmínil Želazny a dodal, že není možné, aby jedno bylo bez druhého. Duchovní také připomněl, že i polská vlajka má bílý a červený pruh, stejně jako jsou tyto barvy zastoupené i na vlajce české. „I české dějiny jsou poznamenané blahem i utrpením,“ řekl Želazny.

Jako papež

Každá smrt je velkým tajemstvím a žádná slova také nemohou vyjádřit tíhu bolesti příbuzných obětí. Podle Želaznyho ale všichni křesťané věří, že stejně jako Ježíš Kristus vstal z mrtvých, tak vstanou z mrtvých také všichni ti, kteří zemřeli u Smolenska, ať už nyní, nebo před sedmdesáti lety.
Želazny také připomněl české přísloví o tom, že vše špatné má v sobě i něco dobrého, a vyzdvihl, jak se nyní Poláci dokážou semknout a shromáždit a pomodlit za zemřelé. „Jsme věřící národ,“ zdůraznil Želazny. Neopomněl také zmínit, že neštěstí u Smolenska se stalo den před svátkem Božího milosrdenství a ve stejnou dobu před několika lety zemřel i tehdejší papež Jan Pavel II. Což pro Želaznyho jako věřícího člověka má velký význam, ať už je to varování nebo výzva ke změně v chápání světa, ke změně k něčemu lepšímu.

„To, co se stalo v sobotu ráno u Katyně, je obrovská tragédie pro celé Polsko. Dotkne se to srdcí a životů všech Poláků bez ohledu na vyznání a na politickou orientaci,“ řekl o neštěstí farář Bogdan Ganczarski působící ve Volyni.
„Ztratili tam totiž život lidé, které jsme měli rádi a kteří nás měli rádi,“ dodal Ganczarski. Podle volyňského faráře odešel především prezident Kaczynski, který byl velký patriot a miloval Polsko celým srdcem a z celé duše. „Ta katastrofa je velkou ránou a velkou bolestí, která nás zasáhla přímo do srdce, ránou, která se bude hojit dlouho a možná se nezahojí nikdy,“ řekl Ganczarski k neštěstí u Smolenska.
„Nikdy nás totiž nepotkalo něco podobného,“ uvedl polský kněz.

Polsko pláče

„Polsko teď pláče, ale nezoufá. Modlí se, vzpomíná a já doufám, že i z toho neštěstí a z té velké bolesti se pro nás zrodí nějaké dobro a možná, že už je na světě. Už je v polských srdcích ještě větší solidarita, větší jednota a pochopení pro sebe navzájem,“ zdůraznil Ganczarski.