Práce, jejichž cílem je uchovat přibližně 1,8 milionu stran tištěného materiálu, se rozběhly už dříve. „V současné době máme do elektronické podoby převedeno 101 titulů periodik a 267 monografií, což je přibližně 350 tisíc stránek. To vše můžeme uskutečnit díky projektu Rozvoj služeb eGovernmentu v Jihočeském kraji," sdělil ředitel JVK Ivo Kareš. Byl by rád, kdyby se podařilo naskenovat zbylé strany do konce roku 2019.

Hlavním důvodem digitalizace tiskovin je zpřístupnění publikací čtenářům a především studentům prostřednictvím internetového systému Kramerius, který umožňuje prohlížení dokumentů i ze vzdáleného přístupu. Výhodou tohoto systému je i možnost plnotextového vyhledávání.

Zveřejňování však komplikuje vlastnictví autorských práv. Novější publikace proto bude možné prohlížet si pouze v budově knihovny. Postupem času ale mladší publikace nabídnou v elektronické podobě i knihovny muzeí zřizovaných krajem, které se do projektu zapojí.
Dalším účelem skenování je podle Ivo Kareše snaha uchovat informace starých výtisků.

„Jedná se většinou 
o vzácné originály, u nichž hrozí jejich zničení stářím. Je tedy nutné je zachovat alespoň v elektronické podobě," vysvětlil. Skenovat by se měly dokumenty už z první poloviny 19. století, ty stáří ohrožuje nejvíce.

Digitalizační centrumJedná se o páté největší knihovnické digitalizační centrum 
v České republice. V současné době zvládne nakopírovat pět 
až šest tisíc stran týdně.

Výroba plánovaných 1,8 milionu digitalizovaných stran by měla stát přibližně dvanáct milionů korun. Na obsluhu centra je potřeba okolo patnácti lidí.

Pro potřeby uchovávání historických dokumentů a tiskovin bylo nutné celé digitalizační centrum od základů vybudovat. „Museli jsme pořídit nový přístroj, který dokáže naskenovat listiny o formátu až A1 plus," popsal nové vybavení Lukáš Motejzík 
z odboru informatiky krajského úřadu. Současné tempo skenování je pět až šest tisíc stran týdně.

Digitalizuje se dvojím způsobem. „Část zajišťuje externí firma a část naše vlastní pracoviště v budově krajského úřadu v ulici Boženy Němcové," vysvětlil Lukáš Motejzík s tím, že na obsluhu specializovaného pracoviště je třeba kolem patnácti pracovníků.

Předpokládané náklady na převedení všech plánovaných dokumentů do digitální podoby měly dosáhnout zhruba dvanácti milionu korun. Přibližně 85 procent sumy bude hrazeno z fondů Evropské unie, zbytek zaplatí Jihočeský kraj.

Výběr skenovaných periodik a tiskovin nebyl podle Motejzíka náhodný. „K digitalizaci jsme vybrali soubor takových periodik a monografií, které lze označit za regionální kulturní dědictví," vysvětlil Lukáš Motejzík systém vybírání publikací.

V současné době se skenují převážně monografie a tištěná periodika, v budoucnu se ale počítá i s vytvořením elektronických kopií nejen historických map, ale i plastických grafik.

Ambice projektu podtrhuje i skutečnost, že českobudějovické digitalizační centrum je u nás nyní pátým největším zařízením svého druhu.

MICHAL BĚLSKÝ