V roce 1911 si toto stavební družstvo přidalo do názvu slovo „Havlíček“. Havlíčkova kolonie, lidově Havlinda, se postupně změnila na vilovou a předměstskou čtvrť s činžovními domy (blok tabákové režie) a spojila se ulicemi Dukelskou a Čechovou se středem města.


Husova kolonie vznikala neregulovaně po 1. světové válce. Za přibližný čas vzniku kolonie lze vzít období let 1928 až 1930. V roce 1928 žádali zdvořile o povolení stavby rodinných domků na pozemku p. Franckovo a p. Peřinkovo na poli a lukách Pražského předměstí, tzv. U křížku, v úctě podepsaní žadatelé (Unger, Rothbauer, Fabián, Pánek, Černý, Vaněk, Eger, Nováček, Bezpalec a Brajer).


Město žádost zamítlo, ale druhou žádost po velkém úsilí žadatelů většinou hlasů zastupitelů schválilo s tím, že osadníci nesmí žádat o kanalizaci, vodu a světlo, což byla ve 20. století impertinentní podmínka.


V roce 1930 se začalo stavět. Z některých zdrojů vyplývá, že se domky v zahradách v Husově kolonii stavěly bez povolení již před rokem 1928. Úplně první domky asi již v roce 1923, což lze usoudit z toho, že v Rozumově dvoře byly přihlášeny dva obchody – Anna Zimmermannová, hokynářství a Marie Komrsková, pivo v lahvích


Kolonie je zvláštní termín, pocházející z latiny (colonia, colonus), který má několik významů. V obecné poloze je to území nebo osada v cizím etnickém prostředí. V přeneseném významu jde o skupinu menších obytných budov tvořící celek (např. kolonie vilová, studentská, dělnická, hornická, cihlářská, úřednická, zahrádkářská, nouzová apod.). Kolonie často vznikaly společným úsilím. „Cihláři se dali dohromady a že si vystavějí celou kolonii domků pod kopcem“ (Jiří Mahen). Osadníci kolonií, obklopeni jiným prostředím a v našem případě i odmítavým postojem radnice, drželi při sobě.


V Husově kolonii založili v roce 1933 „Spolek pro zvelebování Husovy kolonie v Č. Budějovicích“. Toho roku podali osadníci žádost na radnici, aby definitivně stanovila název nové kolonie, přičemž navrhli název Husova kolonie, ale radnice oficiálně název neuznala. Do té doby měla kolonie jen neúřední název Kolonie u Rozumova dvora. Jména ulic v „Husovce“ však zastupitelé schválili kvůli poštovnímu doručování a poplatkům již k 1. 6. 1931. Byly jmenovány např. ulice U Rozumova dvora, Blahoslavova, Rokycanova, Žerotínova, Korandova, Mikuláše z Husi (osobnosti často spojené s husitstvím).


Ulice U Rozumova dvora byla v roce 1963 přejmenována na Trocnovskou. Spolek pro zvelebování Husovy kolonie vyvíjel v rámci možností činnost i za německé okupace. Zanikl až v roce 1950. Do 1. světové války stály „za tratí“, to je na východ od železničního tělesa, jen Rozumův dvůr, Nedbalův dvůr, stranou židovský hřbitov, na návrší byl křížek a dole Franckova cihelna.


Rozumův dvůr byl na starších mapách označován jako Lamhof, Nedbalův dvůr měl název Wišnowský Hof. Rodina Matěje Rozuma se přistěhovala do města z Třeboně asi kolem roku 1820. Rozumů bydleli v Divadelní ulici a na starším dvoře Lamhof hospodařili. Ve 20. století byla majitelem Rozumova dvora rodina Peřinků, které byl dvůr znárodněn a po roce 1989 vrácen.


Ale úplně pustý prostor od tratě k Rozumovu dvoru nebyl. Konaly se tam svatojánské oslavy 24. června a asi od roku 1910 Husovy slavnosti 6. července. První zahrádky se objevily podle dostupných pramenů za 1. světové války.