Radka DoležalováV pátek 13. září pak byly zpátky do makovice vloženy schránky dvě. Jedna původní a druhá nová. Vedle pamětních medailí a listin od Biskupství českobudějovického a Krajského úřadu Jihočeského kraje, přispěli i gymnaziální studenti rukou psaným dopisem. Při umisťování schránky zpátky na věž naznačil dojetí ředitel Biskupského gymnázia Martin Maršík: „Kdybych nebyl muž, ale citlivá žena, snadno by mě to, co maturanti Biskupského gymnázia napsali, dojalo i k slzám.“

A co studenti svým následovníkům vzkázali? Něco, co stojí za to dát vědět nejen našim potomkům do dob, kdy už my tu nebudeme. Mimo jiné napsali: „Věříme, že lidé ani ve vašich časech nepřestali být k sobě milí a ohleduplní, že naše krásné město a krásná země v uplývajícím čase vzkvétaly bez závažných překážek a pohrom, a že se Vám zde studuje, pracuje a žije stejně dobře jako nám. Užívejte si plnými doušky každého dne, i když venku prší a ráno jste nestihli městskou dopravu.“ Jak jinak můžeme přispět, aby se přání vyplnilo v budoucnosti, než tím, že budeme zkoušet den po dni takto žít a učit to i naše děti. Díky studentům, že nám něco sice zjevného, ale ne vždy snadno realizovatelného připomněli.