Informace a očekávání se různí.  Někteří vůbec netuší, k čemu má stavba sloužit. „Četla jsem nápis Komunitní centrum, ale nevím, co to znamená. Snad to bude něco pro občany. Je to tu jako pěst na oko, asi by to mělo být jinde," řekla Anežka Nedvědová, která žije na Máji teprve dva roky.

Ve vznikajícím komunitním centru najde zázemí několik organizací, které poskytnou obyvatelům své služby. Útočiště tu naleznou jak maminky s dětmi, tak senioři. Dům dětí a mládeže zde zřídí Salesiánské středisko mládeže, v němž mají letité zkušenosti s prací s dětmi. S povděkem očekávají obyvatelé zřízení nové služebny městské policie. Zvláštností budovy je, že na střeše vznikne chráněné venkovní hřiště.

Mnozí z obyvatel se domnívají, že je budova určena výhradně pro romské obyvatele sídliště a nečekají pozitivní dopad na soužití. Jiní nejsou rádi, že se zastavují parkovací místa, kterých je na sídlišti nedostatek. Někteří naopak věří, že budova poskytne útočiště například dětem, které tak budou více v bezpečí než na ulici. Pozitivně hodnotí snahu města například Lucie Markovičová: „Alespoň bude něco pro děti. Je to dobře. Budou si hrát v bezpečí, a ne venku mezi auty."

Protože stavba začala loni 
v září, mnozí se domnívají, že je reakcí na vyhrocenou situaci na Máji v létě. Přitom magistrát zahájil první práce na projektu už v roce 2008. „Už tenkrát jsme zadali studii a následně projektovou dokumentaci. S přípravami jsme tedy začali už dříve, se samotnou stavbou pak minulý rok, " říká náměstek primátora Petr Podhola. Komunitní centrum by mělo být hotové koncem června.

Vizualizace nové budovy na sídlišti Máj.

Petr Podhola: Samotné zázemí pro volný čas nic neřeší

Náměstek primátora Petr Podhola vede českobudějovický sociální odbor. V rozhovoru mluvil o novém komunitním centru, které je již téměř hotové, o jeho prezentaci pro veřejnost,  ale i o dalších specifikách života na sídlišti Máj a krocích, které magistrát pro lepší soužití v lokalitě podniká.

Mohl byste krátce shrnout důvody výstavby nové budovy komunitního centra na Máji?
Lidé mají pocit, že hybným motorem pro výstavbu byly nepokoje minulého léta, kdy na Máj zavítali různí pravicoví extrémisté z celé republiky. To ale není úplně správné, myšlenka výstavby komunitního centra vznikla už v roce 2008. Myslím, že může sídlišti významně pomoci, 
a to i v kontextu loňských událostí. Ale nebyl to ten impulz. Od myšlenky k samotné realizaci je samozřejmě cesta obtížnější. Projekt jsem převzal již v roce 2010.

Jakých cílů chcete otevřením 
a provozováním Komunitního centra Máj dosáhnout?
Samotná stavba nemůže vyřešit nic. Klíčové jsou činnosti, které komunitní centrum naplní. Velmi spoléháme na významné a stabilní hráče, jako je Salesiánské středisko, které dlouhodobě působí ve volnočasových aktivitách pro děti a odvádí velmi kvalitní a dobrou práci. Počítáme také s mateřským centrem a klubem seniorů. Velmi důležité je zajištění bezpečnosti na sídlišti, takže zde bude mít opravdu stálou služebnu městská policie. Primárně by mělo centrum sloužit všem občanům sídliště. Doufám, že centrum na sebe dokáže navázat i aktivity spolků či iniciativ, které by mohly na sídlišti také vznikat. Bylo by dobré sdružovat se a žít společně.

Kdo centrum povede? Bude to někdo k Magistrátu?
Technické záležitosti bude řešit Správa domů. Samotné aktivity budeme koordinovat my. Nebudeme přijímat žádného nového úřadníka, ale o KC se budou starat: paní magistra Kovárnová, ta je letitou odbornicí na neziskové organizace, paní magistra Pólová, ta je metodikem našich příspěvkových organizací, a pan magistr Kostohryz. Ten se stará o drogovou prevenci a minority.

Komunikujete s obyvateli sídliště a znáte jejich pohled, jak vznikající centrum vnímají?
Pohledy jsou různorodé. Někdy ty pohledy mohou být zkreslené, protože se nám zatím příliš nedaří dát do širšího povědomí informaci, co  komunitní centrum je. Někteří nám vytýkají, že stavíme novou ubytovnu pro Romy. To samozřejmě nemá s realitou nic společného. Až bude centrum stát a organizace zde budou vykonávat svoji činnost, tak myslím, že tyto pochybnosti vymizí.

Ve středu jste komunitní centrum představili zájemcům. Prezentace se ale konala v kulturním klubu v centru města, a ne na Máji. Co vás k tomu vedlo?
Důvody jsou jednoduché. 
V Horké vaně už byly různé prezentace od architektury po cykloturistiku, proto jsme zvolili tuto platformu a je to určitě vhodné místo.

Kulturní klub má kapacitu do sta lidí. Nečekali jste tedy velkou účast ze strany obyvatel Máje?
V této chvíli je to první prezentace, kterou město na toto téma pořádá. Proto jsem byl rád, že tuto platformu můžeme využít.

V červnu to bude rok od prvních nepokojů na Máji. Co se za tu dobu změnilo a jaké kroky město podniklo?
Určitě jsme neseděli s rukama založenýma v klíně. Aktivit se udělala celá řada. Začal bych u té z mého pohledu nejdůležitější, která se neváže jen k Máji, ale kterou musíme vnímat v celém kontextu města. A to je bezpečnost. Pevně věřím, že každý pocítil, že došlo k navýšení počtu strážníků městské policie. Také jsme zahájili zcela nový projekt asistentů prevence kriminality. Vzali jsme si příklad z jiných měst. Je dobré, že někteří asistenti prevence kriminality jsou 
z minority a mají o ní dobré znalosti. Je možno tak i preventivně předcházet některým konfliktům. Co se týká základních škol na Máji, rozvinuli a zintenzivněli jsme projekty, které mají za úkol podporovat příznivé klima. Nespoléháme se sami na sebe, ale spolupracujeme s odborníky ve vzdělávací oblasti.

Město vytvořilo zcela samostatný grant. Celkem v něm je 850 tisíc korun, což nejsou zanedbatelné prostředky. Domluvili jsme se s jednotlivými neziskovými organizacemi tak, aby nedocházelo ve službách k duplicitám. Posílili jsme například i terénní program zaměřený na drogovou problematiku, jen na to jsme vyčlenili 200 tisíc korun. Budeme stavět a opravovat dětské plácky, chystáme stavbu multifunkčního dětského hřiště pro menší i větší děti, které bude v blízkosti komunitního centra.

V Dubenské ulici je silná aktivita některých občanů, kteří si přejí místní hřiště uzavřít?
Polovina občanů chce hřiště rozšiřovat a polovina je chce rušit. Je složité najít jednoznačnou shodu. To je těžko uchopitelné. V Dubenské ulici se jedná o sportovní plácek, který je oplocený a zavírá a odevírá ho Městská policie. To je ukázkový případ. Někdo ho chce zrušit a někdo zase ne. Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda toho druhého. Bez nějakého většího porozumění, komunikace se tyto problémy řešit nedají. Naším úkolem je určitě zajistit, když je po provozní době, aby bylo večer hřiště uzamčeno. O dodržování nočního klidu se starají strážníci.

Asi je složité rušit nebo někam přesouvat stávající hřiště. Víc rozčílí každého dítě souseda, se kterým nevycházíme dobře, než souseda, se kterým se přátelíme. Hledáte cesty, jak například podpořit lepší komunikaci mezi obyvateli?
Uvedu příklad. Někteří asistenti prevence kriminality jsou Romové a proto dokážou s minoritou lépe komunikovat. Dokážou pak řešit různé problémy domluvou a tím, že se lidé znají, komunikace je tak snazší. Vzhledem k velikosti sídliště tu určitá míra anonymity samozřejmě bude vždycky. Přál bych si, kdyby se tu ale podařilo vytvořit místní občanské sdružení, nějakou místní iniciativu, která by chtěla dělat vlastní aktivity. Té by se nejspíš podařilo anonymitu částečně rušit. Když nikdo nikoho nezná, buduje se tam těžko příznivější klima. Ale ne každý se chce sdružovat. Základem je alespoň bezpečnost. Sídliště Máj i když má své problémy, není žádnou sociálně vyloučenou lokalitou.

Říkáte, že Máj není sociálně vyloučenou lokalitou. Byty na Máji se teď prodávají spíše pod cenou. Někteří lidé, kteří mají prostředky či možnost, se odsud stěhují pryč, i když ne nijak živelně. Dá se také říct, že Máji ani nehrozí, že by se sociálně vyloučenou lokalitou v budoucnosti mohla stát?
Pokud bychom dělali, že je všechno absolutně perfektní, bylo by to chybné. Bylo by to špatné. Sídliště je v tuto chvíli upravené a hezké. Dostalo negativní nálepku díky mediální smršti, která se loni v létě rozpoutala. Srovnání například s Chanovem je zcela neadekvátní. Ale musíme pokračovat v pozitivních aktivitách, které jsme tu začali.

Říkal jste, že jste vyčlenili 850 tisíc korun do dotačního titulu pro lokalitu sídliště Máj. Je tedy o 850 tisíc korun letos v dotacích více?
Ne takto to říct nelze, není o 850 tisíc korun víc. Přistoupili jsme jen k určitým úpravám a změnám. V roce 2010 bylo na celkovou sociální podporu v rámci grantů vyčleněno přibližně 10 milionů korun. V roce 2014 tam jde 13 a půl milionu korun.

A v minulém roce to bylo kolik?
V roce 2013 to bylo 13 milionů 600 tisíc. Oproti loňskému roce se celkově dotace snížily. To bylo kvůli tomu, že v roce 2014 už nemáme finance z hazardu.

Můžete krátce říct, jaká je vaše zkušenost s Agenturou pro sociální začleňování, se kterou jste se rozhodl nespolupracovat? Například v Obrnicích, které mají padesátiprocentní podíl romského obyvatelstva a které bývají uváděny jako příklad dobré praxe, si spolupráci s Agenturou chválí.
To není úplně přesné. Nebráníme se jakékoli spolupráci. Agentura nás oslovila v kontextu s loňským létem. My jsme s nimi některé záležitosti diskutovali. Agentura pak vypracovala nikoli analýzu, ale určitou krátkou rychlou rešerši. Na analýzu by byl zapotřebí větší časový prostor. Některé záležitosti, které Agentura doporučovala, jsme sami od léta začali už realizovat. Např. asistenti prevence kriminality, přípravné třídy na májských školách. Diskutoval jsme se zástupci různých měst a pohledy na spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování jsou různé. Hodně z nich od nich postrádá jasnou konkrétní pomoc. Mám pocit, že hodně z toho, co říkají je spíš na akademickou půdu

Říkal jste, že to nebyla analýza situace, ale jen rešerše. Je v tuto chvíli nějaká podrobná analýza situace k dispozici? Například od někoho jiného nebo od Magistrátu?
My jsme ten čas, který jsme měli, využívali raději ke konkrétním krokům. Než abych sepisovali něco do šuplíku. Tím neříkám, že nebude prostor nechat vypracovat nějakou opravdu ucelenou analýzu, ale v této chvíli jsme raději konali a myslím, že to bylo správné rozhodnutí.

RADKA DOLEŽALOVÁ