Příhoda z historie koněspřežky a stavovská železničářská hrdost vrátily na koleje mechanický vůz vynálezce Josefa Božka po téměř dvou stech letech. Originál vozu byl v dílnách Pražské polytechnické školy zkonstruován pro koněspřežnou železnici České Budějovice – Linec.


Repliku postavili nadšení příznivci železnice a k vidění byla například při Národním zahájení Dnů evropského kulturního dědictví v Českých Budějovicích.
Na počátku celé akce byla příhoda z historie koněspřežky, která se stala 16. listopadu 1827 u Kamenného Újezda. „Stavitel koněspřežky F. A. Gerstner se v podvečer vracel na mechanickém voze z kontroly tratě a byl zastaven bandou individuí a ohrožován klacky,“ přibližuje dávnou historii Václav Zahrádka z firmy CZ LOKO, která repliku pomáhala zhotovit.


Celý případ tehdy vyšetřoval a řešil Magistrát v Českých Budějovicích. „Individui byli stavební dělníci, kterým pachtýři stavebních prací za vykonanou práci nevyplatili mzdy, a tak chtěli po Gerstnerovi, aby zakročil,“ dodává k někdejšímu pozdvižení Zahrádka a doplňuje podle archivních materiálů, že dělníci bohužel nenašli u stavitele podporu. Pachtýři, kteří je měli vyplatit, s celým obnosem zmizeli!


„Přišel jsem na tu příhodu a začali jsme po voze, ve kterém jel Gerstner, pátrat,“ říká Zahrádka. Klasická šlapadla známá z dnešních bicyklů tehdy ještě neexistovala a převod síly byl dlouho záhadou. Nakonec se klíč k řešení našel v archivu v pozůstalosti vynálezcova syna Romualda: „Pro Budějovice – Linec železnici navrhl a postavil Božek (můj otec) také jeden elegantní čtyřsedadlový mechanický vůz, který silou nohou jednoho muže poháněn byl,“ zaznamenal Romuald Božek.


Božek přidal i podrobný popis vozu, který byl předchůdcem dnešních drezín, ale nejdůležitější byla skica, která se našla.


Při jízdách měl vůz u veřejnosti obrovský úspěch a muži se doslova předháněli, aby se mohli svézt nebo šlapat. Božka osobně zvlášť chválil i jinak odměřený Gerstner. V Českých Budějovicích si o víkendu příležitost k pohánění vozu nenechali ujít ani ministr kultury Václav Jehlička nebo hejtman Jan Zahradník a vlastní vůz měl plno stejně jako před dvěma stoletími.


„Nejhorší bylo vyrobit kola. Obruče, ty nám daly zabrat,“ zmínil nejobtížnější část cesty k replice vozu Václav Zahrádka. Nakonec se vzala kola vyrobená sice v ČKD, která ale sloužila na polské lokomotivě. Mašina přijela do nymburského LOKa do opravy a kola už překročila životnost pro pravidelnou dopravu. Místo do šrotu ale putovala po úpravách na repliku Božkova vozu.


„Je to také díky nadšení a stavovské cti některých lidí,“ zdůraznil Zahrádka a vyzdvihl spolupráci s Národním technickým muzeem v Praze a jeho Železničním muzeem a s firmou LOSTR Louny, která vyrábí a opravuje železniční nákladní vozy. Ta měla hlavní podíl na zhotovení repliky, která nyní bude v muzeu drezín v Čachrově nedaleko Železné Rudy.