Ministr ujistil, že dva roky po zrušení kontrol na česko – bavorské hranici je Východní Bavorsko jistější než předtím. Počet trestných činů klesl o 2,7 procenta, jejich objasněnost je u 71 procent. „Odstranění hraničních kontrol tedy nevedlo k růstu celkové kriminality,“ řekl Herrmann v PNP. Podle něho se téměř nezměnil ani počet trestných činů spáchaných v příhraničí cizinci. „V letech 2008 a 2009 bylo kolem 23 procent podezřelých zahraničního původu,“ řekl.

Deník mu zmínil vtípek, jak si jeden ze starostů v příhraničí postěžoval, že od zavedení vnitrozemských namátkových kontrol si dneska ve Východním Bavorsku sotva někdo může dát dvě piva a bez kontroly dojet domů. Ministr odvětil: „Když taková hlídka někoho kontroluje, jestli nepašuje drogy, a ukáže se při tom, že je cítit kořalkou, pak ho opravdu nechá dýchnout. Toto ,nebezpečí´ je dnes ve Východním Bavorsku jistě vyšší než dřív. Kdo tehdy pobýval ve vnitrozemí, na kontroly zkrátka narazil vzácněji. Nemám s tím ale problém: Opilý člověk nemá za volantem co pohledávat. Jasné ale také je, že hlavní pozornost hlídek je zaměřena jinam – na drogové kurýry nebo zloděje aut. Proti nim jsme v regionu nasadili i počítačový scanning, který vyhodnocuje a s databází porovnává čísla projíždějících aut.“

K dotazu na zachycené „těžké váhy“ Herrmann říká: „Kurýr, který chtěl vyvézt do Česka jedenáct kilo marihuany, je docela ,pěkný´ úlovek, ne? A sicilský mafiosi, který je hledán pro pokus vraždy a nedovolené ozbrojování, taky není malou rybou.“

Posléze PNP připomněla ministrovi jeho prohlášení, že namátkové kontroly zesílí poté, kdy ČR liberalizovala drogové zákony. Joachim Herrmann říká: „Nejde o častější kontroly. Nechci ale, aby Východní Bavorsko bylo zásobováno drogami z Čech.“ Tyto vnitrozemské kontroly nebudou podle něho časově omezeny. Ministr připomněl, že na bavorsko – rakouské hranici byly kontroly na hranici zrušeny před jedenácti lety, ale ty vnitrostátní pokračují a i dnes jsou úspěšné. Stížnosti Čechů, že jsou kontroly namířeny proti nim, ministr odmítá. „Jen každý čtvrtý kontrolovaný je Čech. Pátrači přitom bývají úspěšní především u Poláků, Rumunů a Němců. Problémem je, že Češi tyto kontrolory v civilu a v civilních autech neznají, u nich doma tento způsob není obvyklý. Z naší kontroly jsou pak vyděšeni. Nyní připravovaná vícejazyčná karta by je měla lépe informovat a přispět k jejich většímu porozumění pro věc.“

Tisíc let stezky společně

Projekt „Tisíc let Zlaté stezky“ začal odpočítávat do startu, napsal pasovský deník PNP. Připomíná, že 18. dubna bude v Bischofsreutu slavnostní zahájení. Pak budou následovat po celý rok četné akce jak v okrese Freyung – Grafenau, tak v jižních Čechách a v Pasově.

Koordinátorka projektu Katrin Wachterová podle listu v minulých dnech organizovala setkání se zástupkyní úřadu Bavorsko – Čechy Simonou Finkovou, s Vladimírem Silovským z regionální rozvojové agentury Šumava a s Roswithou Prasserovou k odsouhlasení a ke koordinaci akcí a jejich propagaci. Na nadcházejících tiskových konferencích v Budějovicích a v Plzni budou mj. novinářům předány dvojjazyčné programy oslav. „Akce, které se uskuteční v rámci projektu a měly by se v této publikaci objevit, musejí být ohlášeny nejpozději v úterý 9. února telefonicky na 08551/57114 nebo mailem na sabine.fuerst@lra.landkreis.frg.de,“ napsala pondělní PNP. Později došlé informace prý budou moci být zařazeny už jen na stránky www.goldenersteig.eu, kde už dnes je přehled dosud nahlášených akcí.

Azylanté „drží“ hlad

O hladovce azylantů v dolnobavorském Hauzenbergu a Breitenbergu jsme na našem webu psali už 2. února. Mezitím se počet hladovkářů rozšířil na 15 ze 106. Usilují hlavně o větší volnost pohybu, vyplácení peněžité podpory místo poskytování nepeněžitého plnění a možnost pracovat.

Pasovský deník PNP k tomu přinesl vysvětlení ze zákona. Uchazeči o azyl musejí v Německu zásadně pobývat v okrese, kde jsou ubytováni. Za povolení cest mimo okres se v Bavorsku platí 10 eur. Výjimkami jsou návštěva náboženské akce, lékaře, poradny pro repatriaci, společenské akce pro děti či úředních jednání. Uchazeči dostávají ze zákona přednostně nepeněžitá plnění, tedy například i balíčky jídla místo peněz. „Bavorsko toto opatření prosazuje důsledně,“ píše PNP. Pracovní povolení mohou azylanti dostat po roce pobytu. Uděluje je na žádost uchazeče okresní úřad po souhlasu úřadu práce. Ten při posuzování přihlíží k zájmu přednostních uchazečů, tedy německých občanů či jim na roveň postavených cizinců. „Tento přezkum trvá v Pasově tři nebo čtyři týdny a tedy ne déle, než je bavorský průměr,“ píše PNP.

Jak (ne) na poradce

U okresního soudu v Traunsteinu probíhá hlavní líčení se dvěma seniorskými páry z Horního Bavorska (60 – 79 let) a jednoho jejich komplice, obžalovaných z únosu. Měli unést svého investičního poradce, tři dny ho držet ve sklepě a vynucovat si vrácení prodělaných 2,4 milionu eur. Uneseného poradce osvobodila po třech dnech policie, když se mu podařilo vyrozumět zaklíčovanou faxovou zprávou zaměstnance banky.

Obžalovaní tvrdí, že nešlo o únos, ale o pozvání hosta na pár dnů k dovolené do Horního Bavorska. Hlavní obviněný, 74letý bývalý podnikatel ve stavebnictví, vysvětloval, jak mu peníze investované v USA v prvních letech vynesly dvanáctiprocentní zisk. Koncem roku 2007 ale jeho poradce náhle „přiškrtil kohoutek“ a oni vedli boj o navrácení investice.

Dotyčný expert se mezitím přestěhoval do Porýní. Po několika marných pokusech o setkání s ním se poškození rozhodli k „finálnímu rozhovoru“. Chtěli prý poradci říci, aby vytáhl svou šekovou knížku a jednoduše jim peníze poukázal. Když s ním nebyla řeč, „sametově“ ho prý v jeho bytě umístili do připravené bedny a tu uložili do kufru auta. „Do té bedny vlezl dobrovolně?“ tázal se soudce sarkasticky a obžalovaný tvrdil vážně, že se poškozený vůbec nebránil. „Jen se šklebil,“ řekl podle PNP. Obviněný ujišťoval, že bedna byla vypolstrovaná pěnovkou, aby se poradci pohodlně leželo.
„Z pokusu zajatce o únik při zastávce pomocí páčidla nalezeného v kufru udělal obžalovaný pokus o jeho zavraždění,“ uvedla PNP. Úkryt ve sklepě popsal obžalovaný jako nouzový pokoj pro hosty. Rozhodnutí soudu se očekává koncem března.

Senioři bez práce

Koncem června 2009 bylo jen 41,1 procenta Rakušanů ve věku 55 – 64 let zaměstnáno. „Tím je Rakousko znatelně pod průměrem 27 států EU, který je 46,4 procenta,“ napsal linecký deník OÖN. Podle statistiky unie je v tomto ohledu na čele Švédsko s 69,6 procenta pracujících seniorů před Estonskem 61,2. Na konci žebříčku jsou Polsko (31,7) a Malta (28,4). Souběžně podle OÖN vzrostl počet starších nezaměstnaných. Loni v prosinci bylo jen v Horních Rakousích evidováno 7732 lidí nad 50 let bez práce, o 29 procent víc než v roce 2008 a o 82 procent víc než v roce 2000. Do předčasného důchodu odešlo 41 535 mužů a žen, 2857 lidí pobírá tzv. penzijní zálohy a 4676 osob je v seniorském částečném pracovním poměru.

Zprávu sarkasticky komentoval jeden ze čtenářů OÖN na webu. „Staré blázny přece nikdo v práci nechce,“ píše anonym. Sám si už v několika lineckých firmách vyzkoušel, jak se s lidmi nad 50 let zachází: „Buď je na ně vykonávat totální mobbing, nebo jsou jim všechny úkoly odebrány a jsou necháváni po celé dny bezúčelně sedět, než to sami vzdají, propadnout alkoholismu nebo těžce onemocní. Tak to holt ve firmách chodí,“ píše čtenář.

Stručně

Katolické školy v Horních Rakousích navštěvuje na 11 500 žáků. „Asi 70 procent z nich jsou děvčata, protože v 55 školách vyučují především řádové sestry,“ píší OÖN. List dodává, že katolické školy jsou otevřeny dětem všech vyznání. „Jedinou podmínkou je dodržování společných hodnot,“ uvedl linecký list. Nyní je v těchto školách už jedno procento muslimů.