Na jednoho opeřeného pytláka připadá v průměru půl kilogramu ryb, které za den zkonzumuje. Podle rybářů se přitom jarní tah odbude rychleji než ten podzimní, takže i ztráty na rybách jsou nižší.

Zřejmě největší škody na Českobudějovicku utrpí každoročně hlubočtí rybáři, protože se starají o největší rozlohu vodních ploch. „Ročně nám způsobí kormoráni škody v řádu milionů korun,“ říká Vladimír Kaiser, ředitel Rybářství Hluboká CZ. Kaiser dodává, že od státu pak inkasují správci rybníků jen promile náhrad z celkových škod. „Alespoň něco od toho státu dostaneme,“ uznává však Kaiser.

Hlubocký rybář upozorňuje na to, že se od 80. a 90. let minulého století pod ochranou zákona rozmnožili vydry, kormoráni nebo volavky. To vítají ochránci přírody, protože se vzácné druhy vrací do krajiny. Rybáři ale moc nadšení nejsou. Poukazují na to, že z ohroženého druhu už se stala tak početná populace, že je v České republice povoleno plašení střelbou a dokonce i odstřel za přísně daných podmínek.
Přespočetní kormoráni trápí i sportovní rybáře. Ti už například mají smlouvy s mysliveckými sdruženími, která zajišťují plašení a odstřel. Pro úřady se pak sčítají počty zastřelených ptáků a vše se hlásí, včetně počtů lovců.

Záplašný odstřel

Kormoráni třeba v zimě decimují ryby hlavně na řekách obnažených od ledu, a tak se záplašný odstřel uplatňuje třeba na Lipně II, na jednom z vltavských revírů. Sportovní rybáři by ale chtěli počet míst, kde je možné takhle proti kormoránům zasáhnout, rozšířit. Při jarním tahu dovedou hejna létajících pytláků důkladně poplenit i násadové rybníky, které patří rybářským firmám.

Ztráty se týkají i Lesů a rybníků města Českých Budějovic. „Ročně je to ve stovkách tisíc korun,“ vypočetl škody Pavel Oberreiter, vedoucí rybničního hospodářství. Kormoráni se podle Oberreitera sledují a podle počtu kusů se vypočítává, kolik asi mohli sežrat ryb, podle toho se poté vyplácí náhrada. Jenže další ryby uhynou v důsledku stresu nebo zranění.

Jenže sebelepší opatření v České republice ovlivní situaci jen málo. „Kormoráni jsou celoevropský problém,“ upozorňuje Kaiser a podivuje se nad tím, že němečtí ornitologové vyhlásili kormorána ptákem roku 2011. Už teď se proto rybáři obávají podzimního tahu opeřených konkurentů, při kterém ptáci stihnou rybníky ještě před výlovem. Škody pak zpravidla bývají na podzim ještě vyšší než na jaře. Problém rozmnožených kormoránů by se mohl řešit i podle ochránců přírody. I oni ale poukazují na to, že se musí najít vyhovující postup v rámci Evropy.

V České republice žije trvale pouze několik set jedinců kormoránů, kteří nepředstavují problém. Potíže jsou s tažnými ptáky, jejichž počty jdou do tisíců kusů.