Necelých osm stovek kusů  vzácných grošů, krejcarů a tolarů, které platily na našem území od 15. do 17. století teď mají v rukách zaměstnanci Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.

„Pracoval jsem v kostele teprve první den a kopal kolem zdi drenáž," vysvětluje šťastný nálezce. „Rozmáchl jsem se asi třikrát nebo čtyřikrát a pak najednou vychrstla kolem mě spousta mincí. Mohl jsem být tak čtyřicet padesát centimetrů pod zemí."

Unikátní nález učinil radost archeologům, kteří tu provádějí záchranný archeologický výzkum v rámci stavebních úprav a odvlhčení kostela. „Hned mě poslali pryč, aby všechno pořádně zadokumentovali," pokračuje Miloš Kříž, kterého v té chvíli ani nenapadlo, že by nález před ostatními zatajil a stříbrné mince si ponechal.

„To bych neudělal. Doma jsem se hned pochlubil, že jsem našel poklad, a příbuzní říkali, že mi patří nálezné, tak jsem zvědavý," pokračuje. „Určitě budu muset v hospodě něco zaplatit, to se tak dělá," směje se. „Nikdy jsem nic podobného nenašel, akorát před lety pětistovku," dodává Miloš Kříž.

O rozbitý hliněný džbánek 
a 750 kusů mincí se teď starají v muzeu numismatik Jiří Chvojka a konzervátorka keramiky Leona Töröková.  „Je to  můj první poklad," raduje se z nálezu také archeoložka Zuzana Thomová.

„Z prvotního náhledu se jedná o oběživo z období konce třicetileté války, tak do roku 1640," vysvětluje numismatik a bývalý zaměstnanec Jihočeského muzea Jiří Chvojka. „Tyto nálezy nejsou výjimečné, lidé ukrývali majetek, když byla zlá doba."

Numismatik zdůrazňuje, že se nejedná o žoldnéřský poklad, jaký našli asi před 30 lety u lesního hřbitova v Písku.  
„V něm byly dvě české mince 
a ostatní ze zemí, kudy voják táhl a kde dostal zaplaceno. Tady jsou ale většinou mince, kterými se u nás platilo. Málo se vyskytuje třeba nalezený stříbrný groš Albrechta 
z Valdštejna, který nechal razit ve své jičínské mincovně," prozrazuje Jiří Chvojka.

„Myslím si, že poklad tedy ukryl farář nebo někdo, kdo měl do kostela přístup. Bylo tam i 12 tolarů, což ukazuje, že je neukryl chudý ministrant či kostelník. Za dvacet až třicet tolarů jste tenkrát mohl koupit skromný domeček na okraji Budějovic, třeba v Hradební ulici, takže pro lidi na venkově to byly velké peníze," říká Jiří Chvojka.

„Za každým podobným nálezem bývá lidská tragédie. Kdo poklad ukryl, zemřel dříve, než ho stačil vyzvednout. Mohli ho zabít lidé, kteří hledali peníze, nebo mohl zemřít při požáru Bošilce," pokračuje numismatik, který určí mince, až budou vyčištěny 
a konzervovány. „Tak do půl roku poznáme hodnotu nálezu," dodává Jiří Chvojka.

Nejmladší určená mince 
z bošileckého pokladu je zatím z roku 1636, většina náleží k zemským platidlům, která se tu v období 16. a 17. století užívala. Ražby pocházejí ze Švýcarska, Nizozemska, Německa, Belgie, Rakouska a Čech.

„Nález teď podrobí analýze na Jihočeské univerzitě, kde 
z pylů například určí, v jaké roční době byl poklad ukryt," doplňuje konzervátorka keramiky Leona Töröková.