close Logo Deník na návštěvě. info Zdroj: Deník zoom_in Logo Deník na návštěvě.

Přes třicet let působí jako duchovní správce v Ševětíně otec Josef Stolařík. Vzpomíná, jak po jeho příchodu začaly opravy střechy a krovu kostela. „Měli jsme tu tehdy pětačtyřicet lidí,“ chválí dobrovolníky. „Když pak chodili v neděli na mši, tak říkali, tamhle jsem pracoval,“ ohlíží se v čase Josef Stolařík.

Pod duchovní správu ševětínského faráře dnes patří v okolí třeba Bošilec nebo Lomnice nad Lužnicí. Ve farnostech se proto střídají mše s jednoduššími bohoslužbami slova, které může vést i pastorační asistent Miroslav Mašek, s nímž se Josef Stolařík "dělí" o péči o věřící.

Při velké opravě byly také odhaleny nástěnné fresky z přelomu 13. a 14. století. „Restauroval je akademický malíř Alois Martan,“ připomíná ševětínský farář s tím, že na akci se podíleli také Roman Ševčík a restaurátorův syn Martin. Alois Martan už bohužel své dílo opustil. Vloni se s ním konalo poslední rozloučení, které vedl právě otec Josef Stolařík. Nádherné fresky ovšem v ševětínském kostele zůstaly a jsou příkladem "výuky obrazem" v dobách, kdy lidé neuměli číst. Na stěnách jsou proto zachyceny biblické motivy, o nichž slyšeli lidé v kázáních - Nejsvětější Trojice, Panna Maria Ochranitelka, svatý Martin, svatý Jan Křtitel a podobně. Z vnitřní výzdoby je třeba oltář barokní z roku 1708, samozřejmě s hlavním motivem svatého Mikuláše, kterému je kostel zasvěcen.

Při ohlédnutí do dějin podle webu městyse se dozvídáme, že třicetiletá válka přinesla vesnici nejen hmotné škody, ale i úpadek duchovní správy. Zpustošený ševětínský kostel byl obnoven v roce 1635 s podporou císařova syna Ferdinanda, pozdějšího císaře Ferdinanda III. V roce 1659 zde přistoupilo k velikonoční zpovědi 54 kajícníků. Toto číslo nám ukazuje přibližný počet obyvatel obce. Údaj však nezahrnuje děti do 12 let, které ještě ke zpovědi nechodily.

V roce 1695 poničil blesk za prudké bouře věž kostela, ale naštěstí nedošlo k požáru. Poškození se stalo podnětem pro barokní přestavbu věže, zničený zvon byl poslán k přelití do Klatov a roku 1700 se konalo jeho slavnostní vysvěcení. Vykonal je zlatokorunský opat Matěj Ungar.

Již od konce 17. století se jednalo o znovuzřízení ševětínské fary. Cíle bylo dosaženo až v roce 1720, kdy se věřící opět dožadovali u vrchnosti obsazení fary. Uváděli, že je místní farní budova sice sešlá, ale náleží k ní majetek postačující k hmotnému zajištění faráře. Kníže Adam František ze Schwarzenberku, zdejší patron, jehož rod roku 1660 výhodně získal třeboňské panství od Habsburků, jejich prosbám vyhověl. Sídlem faráře se stala nově vystavěná fara. Jednopatrovou budovu se štítovým vjezdem projektoval významný barokní architekt ve schwarzenberských službách Antonio Ehorto Martinelli.

Kostel v Ševětíně je zasvěcený svatému Mikuláši. Protože by ale pouť připadala na prosinec, slaví se v Ševětíně na Nejsvětější Trojici po Velikonocích. Jak to bude letos po velikonočních svátcích, je veliká otázka.

Páter Josef Stolařík pochází z Nového Rychnova, který leží pod Křemešníkem. Za totality však byla cesta ke kněžské službě složitá, takže nejprve pracoval 20 let jako opravář zemědělských strojů. Prvním místem jeho duchovní služby byla Bechyně, pak Klokoty a následně přišel do Ševětína. Usměvavý kněz zdůrazňuje, že všude potkal milé lidi. A dodává, že v Ševětíně k tomu určitě přispívá i všeobecná atmosféra. „Tady je i společenský život velice hezký,“ oceňuje Josef Stolařík.