Čím byly jihočeské Vánoce na počátku 20. století specifické?
V některých příhraničních regionech jižních Čech žili kromě Čechů také Němci. Vánoční zvyky v těchto oblastech tedy byly hodně pestré. Tato pestrost se ještě prohloubila po druhé světové válce, kdy se sem přistěhovali reemigranti z Rumunska, kteří na jih Čech přinesli nové obyčeje. Některé tradice ale byly Čechům, Němcům a později Rumunům společné.

Jaké tehdejší obyčeje jsou 
z dnešního pohledu netypické?
U Němců, hlavně těch na Kaplicku, se hlavní jídlo Štědrého dne nepodávalo až po setmění, ale už v poledne. Čtyřiadvacátý prosince byl postním dnem, takže v jídelníčku chybělo maso. Lidé jedli hrách, a to i se zelím, anebo kroupy. Tento jídelníček měli Češi i Němci společný. Ryba tehdy moc rozšířená nebyla, jedla se spíše kolem Třeboně a Trhových Svinů. Ke štědrodenním jídlům patřila i krupicová kaše, Němci připravovali tři druhy šišek, jedly se i šišky nebo nudle s mákem. V českém prostředí převažoval černý kuba nebo hrách na sladko. Lidé pekli hlavně perníčky, ty pak nejen jedli, ale také jimi zdobili vánoční stromky a dávali je dětem i jako dárky. Pekla se vánočka a v německých rodinách také štrúdl.

Na čem si lidé pochutnávali po skončení postního období?
První svátek vánoční byl dnem setkávání rodin, ale také hodování. Podávalo se vepřové maso, pečeně, husa nebo kachna.
V rodinách, kde si to mohli dovolit, byl jídelníček ještě rozmanitější – jedlo se uzené maso nebo hovězí s křenovou omáčkou.

Zdobili lidé stromeček?
Převážně ano, ve většině rodin zdomácněl během 
19. století. Zdobil se ale většinou jen prostě – pečivem, jablky anebo ořechy. Děti na stromeček vyráběly papírové řetězy a ozdoby.