Blíženec, dva v jednom, to je medvědář Jan Míša Černý z Českého Krumlova. Jeden šikovný, druhý prý nemehlo. První opraví i hodinky a co je třeba, ten druhý nezvládá jednodušší věci. Před vařením spálí hrnek a než umyje skleničku, cestou ji rozbije. S manželkou Bohuslavou se brali před 48 lety. „Konečně se naučila vařit,“ žertuje typicky Honza. „Sním všechno a vždy jsem ženě jídlo pochválil,“ snaží se zachránit rychlou pusu. Když se prý dožijí, napřesrok 23. března oslaví zlatou svatbu.

close Medvědí Vánoce na krumlovském zámku. info Zdroj: Deník / Zuzana Gabajová zoom_in „My senioři teď vedeme akvarijní život. Ta k…a virus je téma každého důchodce – jsme nejvíce po…í strachy. Mladí se nebojí, neuvědomují si, že se probije až k dětem. Divím se lidem, kteří se nenechají očkovat. Takové bych soudil za pokus o vraždu, protože každý, kdo se nebude proti covidu bránit, bude potenciálním vrahem. Já budu jeden z prvních ve frontě na vakcínu! Proti chřipce jsem očkovaný a když už ji chytnu, má vždy mírný průběh,“ rozebírá nebezpečnou aktuální situaci Honza.

A má jasno, že dokud někteří lidé nezmění myšlení, zlepšení nenastane. „Není to srandička, žádné hraní na písku – fakt je to vážný. Ty, kteří jsou proti opatřením, je třeba poslat do nemocnic makat, aby viděli, co nemocní, doktoři a personál zažívají. Ať se jdou podívat do špitálu, místo aby v ulicích protestovali a kecali do mikrofonů. Nikdo by neměl dělat hrdinu, ale s virem bojovat,“ rozhořčuje se medvědář, jemuž dobrou náladu v nedobré době navracejí dvě milenky.

ŽIVOT S MEDVĚDY

Tak otevřeně se o choulostivých věcech veřejně nemluví. Ale svérázný 68letý chlapík Marii Terezii a Polyxenu přiznává s hrdostí. „To jsou moje velké lásky. A pochopitelně i Vilém.“ Je prostě na chlupatý. „Fyzicky i duševně si rozumíme. Já povídám, oni broukají, když mě některý flákne, dám mu pěstí taky,“ popisuje s nadsázkou vztah s huňáči.

S medvědy Honzovi už pár let hlavně s technickými záležitostmi pomáhá syn Radek, umělecký kovář, jenž ho dokáže plně zastoupit. A také 18letý vnuk Radek, budoucí třetí pokračovatel v tradici medvědářství. „Studuje posledním rokem počítače, ale učí se i kovařinu s tátou, protože je šikovný po dědovi,“ odhaluje pravdu pravdoucí nejstarší z rodu Černých. „Ale všichni tři vnuci různě pomáhají při svážení brambor, zeleniny, přípravě Medvědích Vánoc – od toho je mám,“ chlubí se stařešina, jak při terénních úpravách medvědária jen ukazoval a komandoval.

Naopak rytmus jeho života řídí míšové a jejich potřeby. Ranní krmení, setkání na benzince u kávy s kamarády prověřenými letitým přátelstvím. „Od sebe už nemůžeme nic chytit. Začneme politikou, skončíme ženskými, rýpneme si, zasmějeme se a odcházíme posíleni kamarádskými řečmi. To je třeba, v rozumné míře. Je důležité neuzavřít se v bublině a nepropadnout beznaději. Takhle se snažím odreagovat. Když se po hodince rozejdeme, jsem do 13 hodin u medvědů, jedu domů na papu, tedy oběd, odpočinu si a s manželkou a psy vyrazíme až do tmy do přírody,“ popisuje Honza. Pak se vydá za medvědy, aby je zkontroloval a popřál dobrou noc.

„Za to, co jsem prožil za 44 let u medvědů, vděčím rodině, dětem, vnoučatům, bez jejichž podpory bych to nemohl zvládnout. A díky všem našim podporovatelům.“

VÁNOCE, ACH VÁNOCE

Medvědí Vánoce jsou republikový fenomén. „Vánoce si letos udělá každý sám, ty medvědí jsou zrušené. Ale soukromé medvědům uděláme. Ozdobíme dva stromky, dostanou dárky, dorty, dobroty. Uvařím šípkový a aurologický čaj. Určitě budeme pod drobnohledem, takže si dáme pozor a nebudeme nikoho dráždit. Nebudeme rozlévat medvědí mls ani koláčky. Lidi se budou muset ožrat doma,“ upozorňuje Honza.

Lidé už nosí dárky míšům do bedny u vstupu do medvědince. Jan ujišťuje, že nic z toho, co jim dává k výběru, nepřijde vniveč. Nesežrané odnese do lesa zvěři. A s granulemi a dobrotami nezapomíná o Psích Vánocích ani na psy a kočky v útulku.

Jan Míša Černý si naplánoval ještě 30 let života: přibydou mu dvě tři pravnoučata a uskuteční svůj chovatelský sen. „Až s námi za pár let nebude 28letá Marie Terezie, nedostane Polyxena jarní antikoncepci. Vychováme mláďata, která v Krumlově zůstanou,“ těší se medvědář. Zatím se připravuje, aby neskončil na vozíku. Chce dobře chodit, běhat, smát se, aby za 10 let viděl, jak jsme všichni tu covidovou potvoru porazili.