Slunečný podzim sice nekomplikuje zemědělcům polní práce, ale polím začíná chybět vláha. Daleko větší potíž však mají s výkupními cenami.

Setí ozimých ječmenů a pšenice už zahájili v ZOD Blata se sídlem v Sedlci. Zrno má tady na podzim přijít do země celkem na 1300 hektarech.

„Začali jsme minulý týden. Teď máme oseto asi tři sta hektarů,“ popsal stav prací předseda ZOD František Pešek. Příznivému tempu podzimních prací nahrává i počasí, se kterým jsou zatím Blatští letos spokojeni. O trochu více vláhy by však ozimům neškodilo.

Potřebný déšť

Většina zemědělců by uvítala déšť, aby ozimá pšenice nebo ozimý ječmen či řepka lépe vzcházely, i když situace není kritická.

„Byly už sušší roky,“ zmínil k vláze v půdě Pešek. Kde byla pole podmítnutá, tam vláha tolik podle Peška nechybí, horší jsou například polnosti, kde Blatští sklidili teprve nyní jetel na semeno, protože tam jetel vytáhl vláhu ze země. „Je třeba aby zapršelo,“ dodal k tomu Pešek.

Relativní sucho trápí i zemědělce v Olešníku. „Ale sucho, to je tady vždycky,“ poznamenal vedoucí výroby Luděk Žák. Tradiční slabinou pozemků zemědělského podniku je totiž poloha, protože se vesměs nacházejí ve srážkovém stínu.

V Olešníku už mají zaseté všechny řepky na 180 hektarech a v zemi je i část ozimé pšenice, asi na 100 hektarech. V setí ozimých obilovin chtějí pokračovat v polovině září.

Kukuřice

Včera přišla v Olešníku na řadu kukuřice, které mají celkem 180 hektarů. „Začali jsme sklízet kukuřici na siláž. Je pěkná,“ komentoval Žák vyhlídky na sklizeň krmné plodiny, která se pod střechu stěhuje jako tradičně poslední.

S postupem polních prací jsou spokojeni zemědělci v Borovanech. „Jsme na tom dobře,“ potvrdil předseda ZOD Jindřich Kořínek. Řepku už zaseli na všech plánovaných pozemcích, kterých je dohromady asi 240 hektarů, ozimé obiloviny přijdou na řadu nyní. Podle Kořínka je práce hodně, ale díky příznivému počasí se daří plnit všechny agrotechnické termíny.

Větší starosti než počasí a polní práce dělají zemědělcům výkupní ceny. „Letos nám přeje akorát pánbůh, jinej ne,“ konstatoval František Pešek. Úroda, která se na Českobudějovicku pohybuje kolem lepšího průměru, se totiž tolik neodrazí ve výsledném ekonomickém efektu. „Sklizeň je o málo vyšší než vloni, ale cena je pomalu likvidační,“ uvedl Pešek na adresu výkupních cen, které oproti loňsku klesly o třetinu až polovinu a u potravinářské pšenice jsou i pod 4000 korun za tunu obilí.

Živočišné výroby, která by spotřebovala například krmné obilí, je podle sedleckého předsedy málo a pomoci může jen vývoz, kterému však zase nesvědčí silnější koruna.