Nejhorší ovzduší je na Husovce

Na Husově třídě u Dlouhého mostu a v Nádražní ulici je nejvíc znečištěné ovzduší v Českých Budějovicích. Vyplývá to z měření, které v těchto dnech provádí v krajském městě pracovníci plzeňského Zdravotního ústavu.

„Zaměřili jsme se na kontrolu imisí na čtyřech místech, kde je největší dopravní provoz a tím pádem i největší znečištění,“ popsala odborná pracovnice ústavu Ivana Hrubcová.

Nejproblematičtější lokality se v Budějovicích nachází u bývalých Pozemních staveb v Žižkově ulici, na křižovatce ulic Otakarova a Rudolfovská, před obchodním domem IGY a na Husově třídě u Zelené ratolesti.

Získané informace z těchto míst pracovníci vyhodnotí a poté je poskytnou magistrátu města, který si toto měření objednal. „Mají pro nás praktický, ba až strategický význam. Potřebujeme tato měření například k tomu, abychom mohli dál plánovat dopravu, popřípadě ji v exponovaných místech omezit, či urychlit výstavbu některých obchvatů,“ vysvětlil vedoucí odboru životního prostředí budějovické radnice Svatopluk Mika.

Měření kvality ovzduší provádějí pracovníci zdravotního ústavu od loňského roku. Zjišťují například stav ozónu, oxidu siřičitého sumu oxidů dusíku nebo oxidu uhelnatého.

„Největší problémy jsme zjistili na Husově třídě. Je to hodně špatné hlavně s oxidem dusíku, což způsobuje především velký pohyb aut,“ doplnila odborná pracovnice zdravotního ústavu Ivana Hrubcová.

Podobné měření kvality ovzduší se v Českých Budějovicích provádí čtyřikrát za rok. Pravidelně však kontrolují zaměstnanci ústavu stav ovzduší u teplárny.

„Strávíme zde pokaždé celý týden. Oproti tomu na jiných místech měříme pouze několik hodin,“ prozradila odborná pracovnice Ivana Hrubcová.

S napohled nezvyklým vozidlem se mohou v těchto dnech setkat obyvatelé i návštěvníci krajského města. Jedná se totiž o speciální laboratoř zdravotního ústavu, ve které měří pracovníci kvalitu ovzduší ve městě.

„Máme zde prachoměr, sondu na odběr plynů i desetimetrový stožár s meteorologickým zařízením na měření rychlosti nebo směru větru a teploty,“ popsala vůz odborná pracovnice zdravotního ústavu Ivana Hrubcová.

Získané informace se z analyzátorů ukládají do notebooku a potom se dále zpracovávají pomocí speciálního softwaru.
„Z výsledků vytvoříme protokol a grafický průměr, který poté poskytneme magistrátu města,“ doplnila Ivana Hrubcová.

Největším problémem, na který mohou obyvatelé krajského města narazit, je velká prašnost. „Pro zdraví člověka je nejrizikovější takzvaný polétavý prach. Jsou to velice malé částice, které nezachytí sliznice ani plíce a dostávají se rovnou do krevního řečiště,“ nastínil vedoucí odboru životního prostředí budějovického magistrátu Svatopluk Mika.

Podobný názor má i ekolog Edvard Sequens ze sdružení Calla. „Největší problém je s prašností, kterou způsobují automobily. Teď se navíc chystá i výměna turbíny na teplárně, která přinese další potíže,“ uvedl Sequens.

S výměnou turbíny dojde podle něj někdy v létě k dalšímu zvýšení prašnosti v krajském městě.

„Bude se muset postavit nová chladící věž a kvůli tomu, že teplárna začne i vyrábět elektřinu, přibude ročně i pětadvacet vlaků s hnědým uhlím,“ nastínil ekolog Sequens. O názor na situaci s kvalitou ovzduší a dopravní situací jsme požádali i několik obyvatel krajského města.

“Ráno ve špičce není nic příjemného chodit podél kolony aut. Do práce to mám nejblíž po Lidické, ale když jdu pěšky, tomu smradu a hluku se raději vyhýbám a chodím oklikou klidnějšími ulicemi,“ řekla obyvatelka Lineckého předměstí Helena Pilná.

Podobně hovořil i osmatřicetiletý Radek Kozák z Rožnova. „V Budějovicích je to určitě horší než na Kvildě, odkud jsme se před týdnem vrátili z dovolené. Před dvaceti lety jsem však žil v Teplicích a v Litvínově a tam to bylo zas nepoměrně horší. Určitě je líp v Budějovicích než na severu Čech nebo na severní Moravě,“ připomněl Kozák.