Klimatizace nabízí v parných letních dnech spásnou úlevu každému, kdo zrovna trčí v dopravní zácpě. Ruku v ruce s potěšením z přívalu studeného vzduchu jde ale také hrozba a vysoké riziko zdravotních problémů.

Když vzduch fouká přímo na řidiče, může způsobit nepříjemnou škodu. „Když jsem byl se svou přítelkyní autem v Chorvatsku, celou cestu mi klimatizace foukala na pravou ruku na volantu. Po několika hodinách mě začalo hodně bolet zápěstí a problémy s bolestí jsem měl celý týden,“ uvedl dvaadvacetiletý student Roman Mikuláš z Českých Budějovic. Od té doby zacházím s klimatizací opatrněji. Nikdy si ji nepouštím přímo, ale raději na okna, vzduch se trochu ohřeje a nefouká mi rovnou do obličeje,“ dodal Mikuláš.

Šok pro tělo

Jak velký je vliv klimatizace na tělo, to si řidiči často neuvědomují.

„Pro tělo není ve velkých vedrech puštěná klimatizace nic příjemného. Rozhodně zažije velký šok. Sliznice, které slouží jako bariéra, okamžitě zduří. Je zvyklá na pozvolnou změnu teplot, ne na takový šok,“ vysvětlil šéf zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje Marek Slabý. „Sliznice oteče, vznikají záněty, rýma, laryngitida, zkrátka virová a bakteriální onemocnění,“ dodal.

Jedinou možností je zvýšení teploty vzduchu, který klimatizace pumpuje do auta. „Rozdíl mezi venkovní teplotou a teplotou v autě je často příliš velký. Když je venku třicet stupňů a v autě osmnáct, tělo to nezvládne. Rozdíl by se měl pohybovat maximálně okolo pěti stupňů,“ poradil Slabý. „Většina lidí si neuvědomuje, že proud vzduchu je mnohem studenější než požadovaná teplota. Naprosto klasickým vyústěním bývá zánět horních cest dýchacích,“ doplnil.

Neměl by se zanedbávat ani servis, který klimatizace vyžaduje. Nutné je měnit v přístroji kapalinu nebo filtr, který zbavuje vzduch nečistot. Ne každý se ale o svou klimatizaci stará.

„Asi jednou za dva roky by se měla nechat vyměnit kapalina v klimatizaci. Před každou sezonou také doporučujeme výměnu prachového filtru a celkovou dezinfekci,“ doporučují odborníci. Příliš často se ale nestává, že by tuto službu v servisu někdo vyžadoval.

Specifická situace nastává ve firmách, kde je servis vozů řízen centrálně. „U nás ve firmě to zůstává na individuálním uvážení, ale já si nechávám doplňovat kapalinu a dezinfikovat filtr jednou za dva roky. Vím, že někdo říká, že je ideální provádět údržbu každý rok, ale mně bohatě stačí dvojnásobný interval,“ říká osmačtyřicetiletý Michal Podlešák z Českých Budějovic. Základní údržbu může provést každý sám. Dobré je občas vyčistit filtr a otřít mřížky větráků, na kterých se usazuje prach, který může způsobit potíže alergikům.

Co možná nevíte…

–Vynálezcem klimatizačního systému, jak ho známe dnes, je Willis Haviland Carrier (1876–1950), americký technik a vynálezce. Na začátku dvacátého století pracoval ve firmě Buffalo Forge Company. Řešil problém newyorské tiskárny. Papír, který tiskárna používala, se mačkal kvůli vysokým teplotám a vlhkosti vzduchu, také barvy špatně schly. Carrierův nápad hnát vzduch kolem stočených trubek se studenou vodou se stal základem celého systému. Vodní páry se na trubkách srážely a ochlazoval se tak okolní vzduch. Chladicí zařízení poprvé uvedl do provozu 17. července 1902.

– Již staří Římané chladili svá obydlí vodou přivedenou důmyslnou soustavou akvaduktů z horských pramenů.

– V anglickém Liverpoolu bylo v koncertní síni nainstalováno chladicí zařízení již na začátku druhé poloviny 19. století. Tento systém fungoval díky chlazení vzduchu vodním sprchováním a ledem.

– V roce 1930 byla postavena první klimatizovaná loď. O rok později vyjel na železnici první klimatizovaný vlak. V roce 1946 se dočkaly klimatizací i autobusy a osobní auta. Klimatizace v domácnostech se vynálezce Carrier nedožil. Začaly se vyrábět v 60. letech.

TADEÁŠ NOVÝ