K tomu, aby se mohla začít budovat, má již Povodí Vltavy coby investor potřebná povolení, poslední krok ale musí učinit zastupitelé schválením smluv nutných pro získání dotací. Podle odpůrců razantních úprav, především rozsáhlého bagrování na pravém břehu Malše, by ale měli celý sporný projekt pozastavit.

Zastupitelé si proto v pondělí pozvali na pracovní poradu odborníky a další hosty, kteří jim před klíčovým rozhodnutím předestřeli výhody i negativa plánovaných změn i jiných možností zásahů.

Problém v případě velké vody by podle Daniela Vaclíka, ředitele společnosti VH-TRES, která zpracovávala aktuální projekt, byl právě úsek u Malého jezu, kde při vzedmutí hladiny za současných podmínek vznikne úzké hrdlo. „Větší prostor v korytě vodu zpomalí, zvýší jeho průtočnou kapacitu, toho lze dosáhnout právě odebráním zvýšeného terénu, snížením takzvané bermy, která měla podle původního návrhu sahat dokonce až k Modrému mostu, aktuálně jen ke Kaplířově ulici. Nezbytné je i kácení některých dřevin, zejména těch, které hrozí vývratem a ucpáním koryta," naznačil.

To Pavel Kolář z občanského sdružení Malše je přesvědčen, že se opatření obejdou bez bagrování i kácení.

Úpravy u Maláku dělí Budějovické na dva tábory

Protichůdné názory mají obyvatelé i odborníci na připravovaná protipovodňová opatření na Malši v Českých Budějovicích. Finální rozhodnutí mají v rukou zastupitelé, proto si jednotlivá stanoviska vyslechli na pondělním jednání.

O tom, že radnice nemá závažný důvod pro likvidaci parku u Malého jezu, je například přesvědčen Pavel Kolář z občanského sdružení Malše. „Velká voda tu nemá takovou překážku, aby byly nutné radikální zásahy do současné podoby," zdůraznil při pondělní pracovní poradě zastupitelů k plánům protipovodňových opatření na Malši. Podobný postoj mají i 4000 lidí, kteří od léta podepsali petici, kterou se sdružení snaží chystaný projekt zabrzdit.

„Podle posledních výpočtů by měla být úroveň hladiny stoleté vody o půl metru níž, než se původně předpokládalo. V takovém případě by stačilo vybudovat hráze," míní. Podle něj by měli zastupitelé plány přehodnotit a přijmout pro všechny strany přijatelnější řešení.

Jak ale vysvětlil Marek Maťa ze společnosti DHI, která posuzovala povodňový model, v případě záplav je rozhodující nejen hladina vody, která by podle přesnějších výpočtů měla být skutečně nižší. „Důležitou roli hrají i odtokové poměry, rychlosti a směry proudění, které právě u Malého jezu může pozitivně ovlivnit plánovaná berma," vysvětlil s tím, že níže po proudu již podobný zádrhel s průtočností nehrozí a voda by pak už měla odtéct korytem.

Chystané změny i další posudky vycházejí z modelů vypočítaných na takzvanou stoletou povodeň, podle posledních zpřesněných výpočtů na průtok 520 kubíků za vteřinu.

Úspory na možných škodách díky vybudování zmíněných opatření odhadují odborníci na 200 milionů korun. Jen v Havlíčkově kolonii se riziko týká 1300 domácností, tedy přibližně 3000 lidí.

Podle architekta Stanislava Kováře, který se podílel na řadě popovodňových územních plánů zaplavovaných obcí, by zastupitelé města před konečným rozhodnutím měli zvážit i jiné aspekty, než je samotná hrozba záplav. „Důležité je klást důraz i na možnost zachování parku, zohlednit více hledisek, nevidět jen velkou vodu, ale také ocenit hodnotu zdejší zeleně a celé lokality. V budoucnu bychom měli počítat také s vedry a suchem, při kterých právě vzrostlé stromy mají nenahraditelnou funkci velkých klimatizačních jednotek," připomněl další úhel pohledu.

V minulosti přitom při plánování protipovodňových opatření byla ve hře i takzvaná pasivní varianta, která by počítala se systémem hrází, jež by měly zabránit rozlivu vody mezi zástavbu. „Naše projekční řešení se do jisté míry podobalo současnému projektu aktivní varianty. Počítalo s kontrolovaným průtokem vody v Mlýnské stoce jako v účinném odvodňovacím prvku a navýšením levého břehu náhonu. Další hráz by tvořil železniční násep, kolem sportovního areálu u Malého jezu by vyrostla betonová zídka s hraditelnými prostupy, samotným parkem by procházela dvoumetrová hráz, další se zapojením navýšených podezdívek plotů by se budovaly až k mostu v Mánesově, kde by další opatření byla třeba i na druhém břehu Malše," přiblížil možnosti dříve zvažovaného řešení zástupce společnosti Vodní díla TBD Jiří Koťátko.

To se ale poté, co se radnice rozhodla pro variantu s bagrováním, již nerozpracovalo do detailu. Každopádně ani v tomto případě by se podle Jiřího Koťátka úpravy neobešly bez zásahů do zeleně, k zemi by zřejmě muselo více než sto stromů. Bez šance na úspěch jsou patrně i návrhy vydat se cestou soustavy demontovatelných protipovodňových stěn. Stavět v Budějovicích v delších úsecích jen mobilní zábrany je podle posudků odborníků rizikové.