Bolavé klouby, postižení svalů, jejich úponů či šlach, to jsou nejčastější zdravotní problémy, které si Jihočeši „uženou“ v práci. Podle primáře oddělení pracovního lékařství českobudějovické nemocnice Aleše Hejlka za velkou část nemocí z povolání může dlouhodobá jednostranná zátěž. „Zdaleka nejde jen o pacienty, kteří vykonávají namáhavou práci. Celá řada obtíží, zejména s horními končetinami, pochází z takzvaného jemného průmyslu, jako je třeba výroba elektrosoučástek,“ říká MUDr. Hejlek.

V praxi se setkává ale i s celou řadou jiných onemocnění, které souvisejí s prací pacientů. „Významnou rizikovou skupinou z pohledu chorob z povolání jsou zdravotníci, kteří jsou vystaveni především nebezpečí infekčních onemocnění. Jsou u nich ale časté i výskyty alergií a mnoha dalších nemocí,“ doplnil primář Hejlek. Méně obvyklé, ale zdaleka ne raritní nemoci z povolání bývají pak třeba nejrůznější otravy a intoxikace zaměstnanců.

Co do počtu odhalených nemocí z povolání se jižní Čechy řadí na přední příčky v rámci celé republiky. Jen loni takových případů oddělení pracovního lékařství budějovické nemocnice hlásilo za celý kraj 154, více jich bylo už jen v Moravskoslezském kraji. „Statistika ale nesvědčí o tom, že by na jihu Čech pokulhávala prevence vzniku takových chorob, s prevencí a dozorem jsme na tom naopak slušně. Vysoké číslo je důkazem toho, že je zdravotní péče i z hlediska schopnosti odhalovat nemoci z povolání na vysoké úrovni,“ vysvětluje primář Aleš Hejlek.

Zjišťování, zda choroby jeho pacientů mají přímou souvislost s jejich povoláním, přirovnává primář oddělení pracovního lékařství českobudějovické nemocnice Aleš Hejlek k detektivnímu pátrání. „Přijít na to, z čeho člověk onemocněl, není úplně jednoduché,“ říká.

Přesto loni budějovičtí specialisté po řadě vyšetření a zjišťování mnoha okolností ve 154 případech takové podezření potvrdili. Pomohla k tomu i osvěta mezi ostatními lékaři, kteří často vysloví podezření na nemoc z povolání jako první a pacienta odešlou na specializované pracoviště krajské nemocnice.
Potvrzení nemoci z povolání má pak pro zaměstnance i zaměstnavatele podstatné důsledky. Kromě velmi časté změny zdravotní způsobilosti k práci jsou to různé finanční náhrady. V současnosti připadá na jednu přiznanou nemoc z povolání v průměru asi deset nepřiznaných.

Ze statistik oddělení vyplývá, že skupinou nejvíce ohroženou profesionálními onemocněními jsou v Jihočeském kraji lidé pracující v lesnictví při těžbě dřeva, zemědělci a zaměstnanci průmyslových podniků. Podle Hejlka to ale neznamená, že by právě v těchto odvětvích zaměstnavatelé podceňovali prevenci vzniku takových chorob, nesnažili se o vylepšení pracovních podmínek, technických i organizačních opatření. „Jižní Čechy jsou na tom naopak slušně. Účinné předcházení nemocem z povolání ale spočívá v souhře několika faktorů, roli hraje zaměstnavatel i samotný zaměstnanec, důležitá je preventivní péče smluvního lékaře, pochopitelně dodržování zásad bezpečnosti práce i kontrolní funkce hygieny práce,“ zdůrazňuje Hejlek.