Lannova třída v Českých Budějovicích, směr k nádraží. Foto z minulosti.Na pohlednici pořízené někdy po roce 1918 je zachycena Lannovka od křižovatky s Jeronýmovou ulici směrem k nádraží. Vlevo na rohu stojí dům Johanna Steffela z roku 1898, vpravo na rohu německé reálné gymnázium z roku 1860. Napůl rozděluje ulici místní transformátor. V polovině vpravo je závora, za níž něco jako pěší zóna, tenkrát promenáda podél kaštanové aleje. V těch místech pod klenbou protékal Hlinský potok. Na konci 19. století byl Hlinský potok odkloněn, ale pořád trochu vody tudy pod Lannovkou teče.

Původně se tedy domy v Lannovce stavěly po obou stranách potoka. Trochu dál od koryta, z toho důvodu je Lannovka poměrně široká.

Johann Steffel (později Jan Steffel, hovorově U Šteflů) obchodoval se stavebními potřebami, uhlím, pronajímal garáže a byl majitelem pískovny. Tenkrát se jednoduše uvádělo – majitel realit. Známější je v domě obchod Mototechny za socialismu. Měla zde prodej motocyklů, skútrů a mopedů včetně záručních oprav. Kolmo do ulice svítil velkoplošný neon představující práci spalovacího motoru. Ve fázi stlačení, když byl píst ve válci nahoře, zajiskřila svíčka a píst jel dolů. Důmyslný neon zhasl za energetické krize. Po roce 1990 se o dům zajímaly a nějaký čas v něm sídlily firmy Zelenina, DUPI, Česká spořitelna a středisko televize.

Německá reálka byla postavena v letech 1858 až 1860. Na stavbu přispěl také Adalbert Lanna. Do Lannovky byla situována kaple s věží. V Jeronýmovce byly dva vchody do školy a byt školníka. Jak škola vypadala po náletu dne 24. března 1945, vzpomínala pamětnice, která pracovala v biografu Hvězda. Po náletu, když už bylo zvláštní ticho, vyšla s kolegy z úkrytu ven na ulici:

„Ze školy naproti zbyla jen veliká hromada suti. Byly patrné jen dva vchody a v přízemí celý školníkův byt jak zázrakem vydržel. Z rozbitých oken byl slyšet dětský pláč. Když totiž sirény ohlásily začátek náletu, paní školníková vzala dvě své děti a šla s nimi přes dvůr do sklepa. Chtěla se vrátit pro nejmenší děťátko, které spalo v postýlce. Padající bomby jí v tom zabránily. A tak až po náletu zjistila, že děťátko žije. Já jsem pak mnoho let na tento zážitek vzpomínala a mluvila o něm. Asi po 15 letech, když už naše dcera chodila do školy v České ulici a tam byla zaměstnána rodina pana školníka z Jeronýmovy ulice, jsem se dozvěděla, že to děťátko, které tak šťastně přežilo nálet, druhý den zemřelo. Bylo mi strašně. Jako by zemřelo mě.“

Trakt německé reálky v Lannovce bombardování ustál. Podle pamětníka z ulice Jeronýmovy v něm byli ubytování po 9. květnu 1945 vojáci Rudé armády. Odešli na konci roku 1945. Na radnici se v té době ustanovila stavební komise, která obcházela město a určovala náletem poškozené domy a doporučovala nebo přímo rozhodla, jaký dům se nedá opravit a půjde pryč, a který se opraví. Německá reálka byla určena k likvidaci. Lannovka tak přišla o věž, která se opravovat ani nemusela.

Lannova třída v Českých Budějovicích, směr k nádraží, v současnosti.Po zboření školy a odvozu stavebního šmelce tam nebylo nic. Po okraji poměrně velké plochy byly rozestavěny politické poutače s různými hesly, která se namnožila při oslavách 1. máje a jiných politických příležitostech. Dnes je v tom místě parkoviště Prioru, který byl stavěn v letech 1976 až 1979, přičemž byly kvůli němu zbořeny další tři domy v Lannovce. Vertikálu, kterou by tato část města snesla, Prior nemá.

Jan Schinko