Logo Deník na návštěvě.Zdroj: Deník

Spolupráci lapků s Janem Žižkou při prokopání hráze Záborského rybníka nebo svědectví o rozsahu „vlády“ rychtáře sídlícího v Záboří nabízejí staré prameny, které se váží k vesnici, jíž se věnujeme tento týden v novém seriálu Deníku.

Doklady osídlení regionu jsou například z doby bronzové, písemně se Záboří poprvé objevuje v pramenech roku 1292, kdy je celá skupina vesnic českým králem Václavem II. v rámci širší majetkové transakce převedena klášteru ve Vyšším Brodě. Z 15. století pak uvádí Daniel Kovář v publikaci Záboří, Dobčice a Lipanovice v zrcadle času například výslech, zaznamenaný v rožmberské popravčí knize. „Najdeme zde i výpověď Pavla Pavúčka, který pomáhal Žižkovi prokopat hráz Záborského rybníka. Byl u toho i další delikvent s příznačným jménem Václav Lapka. Přiznali se při mučení v roce 1424,“ uvádí Daniel Kovář, ale s tím, že k činu došlo zřejmě o několik let dříve.

Pozoruhodná je podle Daniela Kováře v této souvislosti lidová pověst, která přečkala až do 20. století. Hovoří o tom, že v okolí Záboří kdysi tábořil Jan Žižka z Trocnova a podnikal odtud výpady proti Rožmberkům.

K roku 1530 se dochoval urbář, tedy soupis povinností poddaných, s německými i českými jmény. Záboří tehdy bylo sídlem rychtáře, pod něhož patřily nejen okolní, ale také vzdálenější vyšebrodské vsi na Českobudějovicku – třeba Boršov nad Vltavou nebo Plav, Otěvěk či Střížov.

Ve 2. polovině 19. století se podle kronikářky Marie Bočkové původně dřevěné domy nahrazovaly zděnými statky s krásně zdobenými štíty, ve stylu proslulého selského baroka. K jejich velké obnově došlo v posledních desetiletích 20. století. „V současné době je naše obec součástí Chráněné krajinné oblasti Blanský les, památkově chráněnou zónou a některé vybrané objekty jsou zapsány v katastru nemovitostí jako chráněné památky,“ doplňuje Marie Bočková.