Docela často se v průběhu roku setkávají s olympijskou vítězkou Kateřinou Neumannovou. „Sportovec sbírá zkušenosti celý život,“ říká olympijská vítězka z Turína při pohledu na tréninkovou jednotku své mladší kolegyně. „Nejchytřejší je ve chvíli, kdy končí. Jsou věci, které jsou nepřenositelné, jsou ale i ty, které se dají poradit,“ naznačuje, že přijde-li Barbora Havlíčková se žádostí o radu, velmi ráda ji poskytne. „Je zbytečné opakovat chyby, které si člověk sám někdy zažil. Každý je individualita, každý má svoji vlastní cestu. K cíli jich vede více, je dobré se ale zvolené cesty držet, moc často z ní neutíkat. Bára má dobře našlápnuto, když bude chtít poradit, ráda to udělám, občas jsme některé věci konzultovali,“ přikyvuje.

Aktuálně Barbora Havlíčková spíš než nad tréninkovým plánem přemýšlí nad přípravou na maturitní zkoušku. Do školy nechodí, kamarádi zůstali doma, učí se u počítače…

„Je to hodně specifické, tím, že jsem vlastně devět let na gymnáziu ve Vimperku, poslední ročník jsem si rozložila, tak na maturitu dlouho čekám. Úplně jsme si to takto nepředstavovala, měla jsem všechno hezky naplánované,“ říká. „Vypadlo to, že mi přesně podle plánu všechno vyjde, pak přišla ta koronavirová pandemie.“

Vzhledem k situaci studuje v těchto dnech prostřednictvím moderních technologií. „Trávím se školou víc času než dřív,“ připustila Barbora. „Díky on-line hodinám vlastně můžu sedět ve škole od osami do dvou hodin,“ usmívá se. „Jsem ráda, že tyto technologie fungují, já jsem na samostudium docela zvyklá,“ dokumetuje, že umí být sama se sebou, ostatně velmi dobře to zná právě z tréninků na šumavských stráních. „Zvládám to, beru to jako bonusový čas navíc, který mi současná situace dává,“ vnímá samostudium v době pandemie pozitivně.

Stejně jako další sporty zastavil se i svět běžeckého lyžování. Ale doba návratu do normálního tempa se blíží. Jen posunutí termínu maturit je pro Havlíčkovou malou komplikací. „Měla jsem na konci května mít už normálně po maturitě, teď se trochu všechno posunuje. Trénuju ale celý život, týden nebo dva zase tak velikou roli nehrají,“ uvažuje rozumně.

Barbora Havlíčková se chystá na veliké změny.

Juniorský věk pro ni končí.

Pohádka o talentované dívence dostává jiný rozměr.

Dospělejší. Projeví se tento fakt i v přípravě?

„Je to velká změna, uvědomuju si, že první dva roky při přechodu do dospělé kategorie jsou důležité,“ vypráví, jako by si už dokázala přesně představit, co ji ve světě dospělých lyžařek čeká. „Chtěla bych to v klidu zvládnout, na to se snažím soustředit.“

Talentovaná a cílevědomá Jihočeška ale nechystá přímo změny v tréninkovém procesu. „Chci pracovat stejně, jako jsem pracovala, ale změnou je, že mě vzali do ženské reprezentace.“

Ptát se teď sportovců na jejich konkrétní plány nemá smysl. V době pandemie nového typu koronaviru to ani nejde. Nebo jde, ale odpovědi jsou od všech logicky hodně podobné.

Nevím, neplánuju, uvidíme… Ani Barbora Havlíčková není výjimkou. „Já ani nad létem ještě moc nepřemýšlela, spíš jsem se soustředila na maturitu a čekám, jak se všechno bude vyvíjet.“ Do dospělé kategorie přešla na lyžích i v atletice.

„Co se týká přímo závodů do vrchu, tak to už jsou opravdu extrémní vzdálenosti, třeba deset kilometrů, kde převýšení je kilometr, to je opravdu hodně náročné.“ I proto musí být při skládání svého závodního programu hodně uvážlivá, obezřetná. „Závody do srpna jsou stejně téměř všechny zrušené, pak už se budu připravovat přímo na lyže, takže složení mého programu se tak trochu vyřešilo samo,“ usmívá se sympatická dáma.

Kateřina Neumannová o Barboře Havlíčkové:

„Je to závodnice, která má z našich mladých lyžařů suverénně největší potenciál. Navíc je ze Šumavy, známe se výborně, řekla bych, že máme docela blízký vztah. Bára kombinuje víc sportů, nejde to zobecnit, ale lyžování je sportem, kde se určitá kombinace s cyklistikou nebo atletikou nabízí. Nevidím v tom žádný problém, naopak to lyžování oživuje, závodníkům to zpříjemňuje letní přípravu. Bára je hodně cílevědomá, někdy možná až moc.“

Barbora Havlíčková o Kateřině Neumannové: „Určitě ji vnímám jako obrovskou osobnost českého sportu. Ona mě hodně inspiruje, pomáhá mi. Kdykoli cokoli potřebuju, vím, že se na ni můžu obrátit. Známe se odmala, jsme obě ze Šumavy. Kačka má dceru Lucku, které je téměř stejně stará jako já, řekla bych, že jsme si hodně blízké. Já Katku vždy ráda vidím, mám radost, když se potkáme.“