Podle českobudějovického neurochirurga Jiřího Fiedlera, který je současně zástupcem primáře neurologického oddělení v krajské nemocnici, se mrtvice standardně léčí rozpuštěním sraženiny v cévě pomocí léku nitrožilně podaného do předloktí. „V případě, když tato látka neuvolní sraženinu, zavede se katetr laparoskopicky přes tříslo do mozkové cévy a cesta se uvolní mechanicky,“ dodal s tím, že problém je však, že u pěti až deseti procent pacientů tyto postupy nezabírají.
Mikrooperace mozkových cév
Jedná se řádově asi o padesát pacientů ročně, u kterých standardní léčba nefunguje. „Nemocnice České Budějovice je první v Evropě, která poskytuje nový revoluční typ léčby, jde o otevřenou chirurgickou operaci, při které vypreparujeme mozkovou tepnu, rozřízneme ji a vyndáme sraženinu,“ popsal.
Další individuální metodou je tzv. mozkový bypass. „Vypreparujeme tepnu v podkoží před uchem, otevřeme lebku a cévu našijeme na problematické místo,“ vysvětlil stručně.
Během pilotní studie jihočeští lékaři vytipovali pacienty, u kterých standardní léčba nezabírá. „Máme rozsáhlé zkušenosti s otevřenými mikrochirurgickými operacemi mozkových cév. Naše práce prokázala, že u šedesáti procent případů došlo ke zlepšení stavu pacienta až do jeho soběstačnosti,“ vysvětlil Fiedler.
Chtějí metodu rozšířit
V Čechám mají podle něj podobné operace dlouhodobou tradici. „My jsme však vytrvali a vše zdokonalovali. Nyní plánujeme multicentrickou studii (provádí se na více klinických pracovištích), protože v republice je více neurochirurgů, kteří jsou schopní tyto operace provádět,“ sdělil Jiří Fiedler.
Týmu se podařilo už provést studii na dvou pracovištích, v Centru vysoce specializované cerebrovaskulární péče Nemocnice České Budějovice a stejnojmenném centru při Fakultní nemocnici v Ostravě a výsledky publikovat v prestižním mezinárodním časopise.
PŘÍZNAKY MOZKOVÉ PŘÍHODY
- brnění končetin, porucha hybnosti dolní i horní končetiny na jedné straně těla
- potíže s mluvením, náhle vzniklá porucha řeči (pacient nerozumí, není schopen tvořit slova, nemůže číst, koktá)
- asymetrie obličeje, či tváře (pokles koutku)
- mezi další možné příznaky patří: poruchy vidění, závratě, poruchy citlivosti, vědomí, nečekané zvracení atd.
Zachránili mu život
Chirurgickou léčbu s použitím moderních zobrazovacích metod v souladu s protokolem studie nabídli i některým jihočeským pacientům. Začátkem června ji absolvoval i Vítězslav N. z Českých Budějovic. Jak sám řekl, budějovickým neurochirurgům vděčí za život.
Cévní příhodu prodělal v závěru května a našli ho rodinní příslušníci. „Pamatuji si jen, že jsem byl na vyšetření, následující den mě odvezli na operaci, ale z toho nic nevím,“ uvedl sedmdesátiletý muž.
Nyní je čerstvě po operaci, při které mu udělali zmiňovaný bypass mozkové cévy. „Cítím se jako znovuzrozený, jako bych se ocitl v bývalém životě. Mám pocit, že jsem si vytáhl žolíka a lékaři mě díky tomu vrátili zpátky, bez nich bych tu neseděl. Vzkázal bych jim proto obrovské díky,“ řekl dále Vítězslav N.
Jinak celkem zdravý člověk pozoroval předem jen drobné symptomy. „Neskolilo mě to najednou, předcházely tomu křeče, padaly mi předměty z levé ruky, vzal jsem třeba telefon a najednou mi upadl, nebo skleničku s pitím a najednou ležela na zemi,“ přiblížil důchodce, který si přivydělává na zkrácený úvazek jako školník.
V rodině nikdo cévní příhodu neměl. „Léčím se s vysokým tlakem, ale jiné predispozice nemám. Chodím na pravidelné prohlídky, loni jsem byl i na krvi a žádné zdravotní problémy mi nikdy lékaři neodhalili,“ shrnul. V současnosti bere léky a čeká ho kontrola na magnetické rezonanci. „Na poslední kontrole zjistili, že bypass funguje náramně,“ pochvaloval si.
Rehabilitace hraje velkou roli
Součástí léčby mrtvice je i následná neurorehabilitace. O její důležitosti promluvila doktorka Marcela Míková z rehabilitačního oddělení Nemocnice České Budějovice. „Každý pacient, který má ucpanou tepnu, může mít jiný klinický obraz, ten se mění i díky těmto metodám léčby. Rehabilitační lékař musí koordinovat následnou péči o pacienta, lze ho umístit na tzv. akutní iktová lůžka, kde poskytujeme komplexní koordinovanou neurorehabilitaci. Tu představuje nejen fyzioterapie, ale i ergoterapie, která lidi vrací zpět do života,“ konstatovala.
Dále oddělení disponuje klinickým psychologem, logopedem a sociálním pracovníkem. „Ti všichni hrají velkou roli u pacientů s různým deficitem, který se postupně zmenšuje,“ doplnila Míková.
Důležitá je včasná diagnostika
Ředitel Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje Marek Slabý dodal aktuální fakta. Podle něj je jediným a účinným způsobem léčby zprůchodnění uzavřené tepny. „A to co nejrychleji, jak je to možné. Čas hraje velkou roli a u většiny pacientů je to hodně individuální. V současnosti lze účinně pomoci až do 24 hodin od příhody,“ podotkl.
Nutná je už při převozu správná diagnostika a přeprava do adekvátního zdravotnického zařízení. „Už operační středisko by mělo rozpoznat, že se pravděpodobně jedná o cévní mozkovou příhodu, poslat tam adekvátní posádku a směřovat pacienta do specializovaného centra,“ dodal Slabý.
K trombolitické léčbě (podání léčiva) je dobré se dostavit do 4,5 hodiny po události. U vybraných pacientů lze léčbu zahájit i později v závislosti na typu sraženiny, stavu pacienta a dalších faktorech. Průměrně podle Slabého ročně transportuje jihočeská záchranka 2500 pacientů s podezřením na mozkovou mrtvici (v republice jde o 25 tisíc lidí ročně), letos do konce května už jihočeští záchranáři zasahovali u tří stovek takových případů.