„Je zřejmě nejstarším aktivním hráčem Evropy,“ napsal deník PNP. Narodil se 23. června 1907… Pana doktora doprovodili dcera a zeť Kiwitovi.
Host podle listu „imponoval silnými stometrovými odpaly, citlivým přibližováním a přesnými putty“. Ani po deváté jamce prý nejevil známky únavy. „Dříve jsem dokázal ránu i na 200 metrů a měl jsem handicap osm. Teď mám 31,1,“ řekl v Pasově.

Rozšíří si most

close zoom_in Nynější pěší a cyklistické stezky po obou stranách důležitého Mostu Nibelungů z centra Lince přes Dunaj na Urfahr budou rozšířeny o 80 centimetrů na každé straně. Po několikaletém dohadování se na tom shodli zástupce zemského hejtmana Franz Hiesl za zemi, které most náleží, a místostarosta Lince Klaus Luger. Výstavba by měla začít v roce 2013. Pro každou stranu se počítá se třemi až čtyřmi měsíci prací. Přidané pásy mají být zavěšeny na ocelové nosníky konstrukce mostu. „Náklady odhadované na maximálně dva miliony eur si rozdělí Horní Rakousy a město,“ píše deník OÖN.
Na dotaz, proč rozšíření bude jen o 80 cm, říká v listě Luger, že víc konstrukce neumožňuje. Ještě větší prostor pro cyklisty chtěli Zelení. Zemský památkový úřad už pro stavbu vydal souhlas.

„Korál“ v lese

close zoom_in Georg Knaus našel u Buchbergu v okrese Freyung na odumřelém kmeni u kraje lesní cesty nevídanou houbu – Korálovec jedlový. „Že je vzácná, dokazuje, že byla v roce 2006 prohlášena Houbou roku,“ píše deník PNP. „V Německu roste téměř výlučně jen v Meklenbursku – Předpomořansku a je indikátorem přírodních lesů s buky a horskými javory.“

Budou chytat zepředu

Několik dnů jsou v Horních Rakousích nasazeny tři čelní radary k „odchytávání“ příliš rychlých řidičů. „Jeden je v Linci u tunelu Niedernhart, dva na Innské dálnici A8 v oblasti Weibern,“ píše linecký deník Volksblatt. Připomíná, že nové radary pořizují fotografie, na nichž je řidič rozeznatelný. „Při stíhání zahraničních ‚raserů‘ je to v mnoha případech, například u německých řidičů, nutné pro důkazní řízení,“ uvedl.

V celém Rakousku je nyní deset těchto přístrojů. „Vedoucí zemského odboru dopravy policie Josef Reiter by si jich přál ještě víc. Nyní je v Horních Rakousích v provozu 30 stálých a mobilních přístrojů. Ročně zachytí kolem 600 000 hříšníků a jejich počet stále stoupá,“ píše Volksblatt. Z výtěžku pokut jde ministerstvu vnitra 20 procent, zbytek dostává silniční správa.

Losi na výletě

V pondělí ráno byl v hornorakouském Engerwitzdorfu zahlédnut býk losa, v úterý večer se pravděpodobně stejný kus objevil ve Freistadtu.
Losa zahlédl vedoucí biologického centra zemského muzea Gerhard Aubrecht z auta na asi 200metrovou vzdálenost na volné ploše před lesíkem. „Den poté vyvolalo zvíře pozdvižení ve Sv. Petru u Freistadtu,“ píše list. „Kolem 18.30 běžel kolem hřiště a fotbalisté dokonce kvůli němu přerušili trénink. Také balkony nedalekého vícerodinného domu se zaplnily zvědavci.“ Los se poté otočil a zaběhl do lesa. Pozoroval ho také fotograf Markus Prinz.
Biolog zemského svazu myslivců Christopher Böck řekl OÖN, že losi opakovavě přebíhají do Mühlviertlu z Česka. Že se ale objevili tak hluboko na jihu, má za spíše nezvyklé.

Klaus Hackländer, přednosta institutu biologie zvěře a myslivosti zemědělské univerzity ve Vídni, uvedl, že losi jsou sice mírumilovní, ale úplně jim věřit se nemá. Při setkání s nimi radí uchovávat odstup. Pokud se los cítí ohrožen, může přejít do útoku nebo svůj protějšek neúmyslně „převálcovat“. Jako zbraně používá silná přední kopyta a paroží. List Volksblatt dodává, že podle okresního ředitele myslivců ve Freistadtu Gerharda Pömera se v okolí města pohybují už tři týdny jeden losí býk a jedna kráva. „Byli pozorováni i v St. Oswaldu, Sandlu, Liebenau a v Lasbergu,“ vypočítává. Losi jsou v oblasti pozorováni každé dva tři roky. „Také pro myslivce je hádankou, proč zvířata na svých přesunech postupně ztrácejí plachost. „Nejprve jsme si mysleli, že utekla v obory, ale jde skutečně o losy žijící ve volnosti,“ uvádí. Losi mohou vážit až 825 kg, dodává deník.

Hluchoněmý žaluje

Neslyšící zákazník podal žalobu o náhradu škody ve výši 1000 eur za to, že DVD „Sto let Sturmu Štýrský Hradec“ vyšlo bez podtitulků. Napsal to deník OÖN. A u obchodních soudů ve Vídni dostal zapravdu.

Zákazník žaloval podle zákona o rovnoprávnosti neslyšících. Podle OÖN má rozsudek velký význam i pro další skupiny lidí. „Podtitulky jsou velkou pomocí například i pro lidi učící se němčině,“ cituje list mluvčího organizace NGO, která zastupuje oběti diskriminace. „Zákon nařizuje od 1. ledna 2006, že systémy zpracování informací, které přicházejí do prodeje, musejí jít ‚bezbariérové‘,“ sděluje žalující svaz. „Produkty musejí být podle této normy pro postižené přístupné a použitelné ve všeobecně obvyklé formě, bez zvláštních obtíží a bez cizí pomoci.“ DVD proto musí kromě zvukového záznamu být opatřeno podtitulky, a to u zmíněného dokumentu o 100 letech klubu Sturm chybělo. Nosič produkovala televize ORF v roce 2009. Když se její zástupci nedostavili k dohodovacímu řízení o narovnání, klient zažaloval a pravomocně spor vyhrál.