Na rajčata, ale i další druhy ovoce či zeleniny, je lepší vždy počkat na období, kdy skutečně dozrávají. „Jídelníček dle sezony zachovává soulad s přírodními cykly a uchovává vazbu mezi naším organismem a životním prostředím. Potraviny jsou tak čerstvé, nemusejí se z daleka dovážet a skladovat," vysvětluje Lukáš Čeněk.

„Není to jen o samotné potravině a jejím vztahu k nám. Je třeba si uvědomit, jak dalekou cestu ty potraviny musely urazit. I nad vzdálenostmi a dopady přepravy je nutné přemýšlet," upozorňuje. A právě proto se Lukáš Čeněk rozhodl založit podnik Fér Café. „Snažíme se minimalizovat dopad naší činnosti na přírodu a životní prostředí," říká.

S tím také souvisí používání biopotravin. Pro jejich pěstování platí přísná pravidla, která zakazují například umělé chemické postřiky. „Pesticidy jsou jedy a člověk by si měl uvědomit, že je do sebe právě skrz jídlo dostává. Není to sice o tom, že vás otráví jedno snězené jablko, ale přece jen je do sebe mnozí lidé postupně dávkují skoro celý život. A to se nutně musí někde projevit," podotýká Lukáš Čeněk.

„Důležitou zásadou je i lokálnost potravin. Když se člověk řídí podle toho, co dané roční období nabízí, zachová se lépe k přírodě a zároveň podporuje okolní zemědělce," říká Lukáš Čeněk a doplňuje, že je třeba samozřejmě pravidelně upravovat jídelníček. „Přes zimu máme hlavně kořenovou zeleninu, zelí prostě to, co se dá uskladnit. Je to ostatně to, z čeho dřív vařily naše prababičky."

Biopotraviny nejsou jediným trendem, který se v souvislosti s životním prostředím objevuje. „Stále více lidí dnes přemýšlí o tom, jak se chovat k přírodě. Také u nás v kavárně se snažíme o to, aby naše další konání mělo co nejnižší dopad na životní prostředí," popisuje Lukáš Čeněk. „Není to pouze o biopotravinách, ale o celkovém přístupu nejen k nákupům, proto třídíme odpad, a to včetně bioodpadu. Půdě tak vracíme potřebné živiny. Přednost má také elektřina z obnovitelných zdrojů nebo ekologické materiály," vypočítává.

Trend odpovědnosti ke svému okolí se může projevit ale také ve výběru kávy. „Upřednostňujeme produkty, které nesou značku Fair trade neboli férový obchod. Je to záruka, že zemědělci, kteří například kávu vypěstovali a sklidili, za ni dostali také férově zaplaceno," vysvětluje Lukáš Čeněk. „Ta káva je navíc často mnohem kvalitnější. Dnes už se objevuje třeba i Fair trade oblečení. Produktů s touhle značkou je stále více."

Lukáš Čeněk tak ve své kavárně lidem ukazuje, že vařit lze i bez dnes tak často zatracovaných éček či bílého cukru. „Suroviny používáme v jejich základní podobě, bez barviv, umělých sladidel či konzervantů. Stravovat se u nás mohou i zákazníci, kteří mají intoleranci například na lepek nebo se mu záměrně vyhýbají. To je ostatně dnes také velký trend," doplňuje.

Samotné Fér Café navíc vzniklo jako takzvaný sociální podnik. „To znamená, že nabízíme práci lidem například se zdravotním či sociálním znevýhodněním. Je to sice složité, ale má to smysl. I to patří k filozofii kavárny," vysvětluje Lukáš Čeněk.

Trend uvědomovat si dopady lidského chování na přírodu není podle Lukáše Čeňka otázkou věku. „Chodí k nám různé věkové skupiny cestu sem si najdou studenti, ale třeba i maminky na mateřské dovolené," vypočítává a doplňuje, že v kavárně nechybí malý dětský koutek. Stěny kavárny navíc slouží i jako výstavní prostor pro umělce a program kavárny zahrnuje také přednášky.

„Snažíme se zákazníkům vycházet vstříc, jak to jde. Přizpůsobujeme se trendům. Ale zároveň neporušujeme naše vlastní pravidla, takže rajčatový salát u nás prostě v zimě lidé nedostanou. Zákazníci se k nám místo toho naučili chodit třeba na nedělní brunch. To je vlastně pozdní snídaně nebo malý oběd," vysvětluje a doplňuje, že mimo chutných snídaní chystají i polední menu, které se skládá z polévky a slaného koláče quiche. „Jsme kavárna, takže u nás nechybí samozřejmě ani domácí zákusky," dodává Lukáš Čeněk na závěr.