„Když se díváte na Zemi zvenku, vidíte, jak je jedinečná, křehká a zranitelná, jak je nutné ji chránit,“ zdůraznil při své přednášce a při besedě první rumunský kosmonaut Dumitru Dorin Prunariu. Kosmonaut připomněl, že v roce 1981 byl 103. člověkem ve vesmíru. K dnešnímu dni už pobylo na orbitální dráze přes 500 lidí. Prunariu ocenil i to, že jako zástupce mezinárodní organizace účastníků kosmických letů může často besedovat s lidmi a popularizovat mírovou spolupráci ve vesmíru.

K zaplněnému sálu, kam se bylo možné dostat jen na předem vydanou místenku, promluvil Prunariu také jako budoucí předseda výboru OSN pro mírové využití kosmického prostoru a jako zástupce Mezinárodního kongresu účastníků kosmických letů, který tento týden v Praze pořádá jejich sdružení - Association of Space Explorers.

Odpovídal i na dotazy účastníků besedy. O čínské zdi například prohlásil, že za velmi příznivých světelných podmínek, když je správný úhel dopadu slunečních paprsků na Zemi, je možné ji vidět. Ale jen jako velmi tenkou čáru. „Já když jsem letěl nad Čínou, tak byla noc, takže já jsem ji neviděl,“ dal najevo smysl pro humor rumunský kosmonaut.

K vesmírným turistům poznamenal, že se určitě stane oběžná dráha turistickou destinací, ale je to otázka času a financí. Jestli cesta do vesmíru stojí za ty peníze, řekl, že když má někdo plat dva tisíce euro a zaplatil by za jízdenku sto euro, stálo by to za to. „Když máte miliardu dolarů a zaplatíte dvacet milionů dolarů, také byste uvažoval, že je to dobrá cena,“ dodal v nadsázce na adresu některých „kosmonautů“ Prunariu.

Svěřil se i s tím, jak rozporuplné pocity měl na vesmírné pouti on sám. „Člověk se toho naučí hodně o technologiích a má pocit, že je chráněný a že když letí do vesmíru, reprezentuje moc a sílu celého lidstva, které dokázalo vyslat svého zástupce do kosmu,“ zmínil Prunariu. Vzápětí však dodal, že si současně i uvědomoval, jak je všechno to zařízení křehké. „Prostor lodi je sedm metrů na délku, průměr má dva metry a můžete vstupovat do dvou modulů. Stěna z hliníkové slitiny je třiapůl milimetru tenká, ne tlustá. A jakýkoliv malý meteorit může způsobit, že jste najednou pryč a nikdo se nedozví, co se stalo,“ přiblížil smíšené pocity Prunariu.

Vědeckému výzkumu vesmíru však zasvětil celou svou další kariéru. To včera nasměrovalo jeho kroky i do jižních Čech. V Českých Budějovicích absolvoval jako zástupce mezinárodního kongresu několik besed, stejně jako americký kolega astronaut Russell Louis Schweickart. Spolu s manželkami si kromě nového planetária prohlédli i observatoř na Kleti, kde působí astronomové Miloš a Jana Tichých. Na tu je za Jihočeský kraj pozval radní František Štangl.

Prunariu přitom ocenil, že kraj vkládá prostředky do vědy a do vzdělání mladých lidí.
Navázal tak na svá slova z dopolední besedy vztažená k naší planetě. „Každý se staráme o svůj dům, opravujeme, co je třeba. Stejně se musíme starat o Zemi, protože jinou planetu nemáme,“ vyzval kosmonaut.

Na snímku jsou dva účastníci kosmických letů, kteří včera slavnostně otevřeli s představiteli Jihočeského kraje rekonstruované planetárium v Českých Budějovicích. Na snímku vpravo je první a zatím jediný rumunský kosmonaut Dumitru Dorin Prunariu. Vzlétl do vesmíru v roce 1981, jako 103. člověk. Dnes působí v mnoha mezinárodních organizacích, které se zabývají výzkumem vesmíru. Patří také k zakládajícím členům mezinárodního sdružení účastníků kosmických letů. Uprostřed je americký astronaut Russell Louis Schweickart, který odstartoval do kosmu v roce 1969 jako 38. člověk ve vesmíru. V posádce Apolla 9 prověřoval techniku pro posádku, která o pár měsíců později přistála na Měsíci. Později například vykonával funkci vědeckého poradce guvernéra státu Kalifornie. Vlevo je astronom Miloš Tichý, který se například významně podílí na výzkumu vesmírných těles, jež obíhají Zemi ve velké blízkosti