K jeho prosazení bylo třeba 31 hlasů, ke 26 zastupitelům SPÖ se ale nikdo nepřipojil. Nová daň měla městu přinést jedenáct milionů eur ročně. Při celostátním zavedení by pak státní kase vynesla až 270 milionů eur. „Už teď jde daní z piva do rrakouského ozpočtu ročně 700 milionů,“ píše deník OÖN.

Připomíná, že přes dosavadní 50procentní zdanění, oproti Německu dvaapůlkrát vyšší, je pivo nejoblíbenějším nápojem v Rakousku. Jeho odbyt loni klesl jen minimálně o 0,3 procenta na 8,7 milionu hektolitrů (z toho pro domácí trh 8,3 milionu). Rakušan tak vypije průměrně 106 litrů. „Pivní velmoci Bavorsko a Česko zaznamenaly mínus 3,2, resp. 7,1 procenta,“ poznamenává deník. O 24,7 procenta stoupl v Rakousku odbyt „radleru“, piva s limonádou.

V Rakousku je 172 pivovarů se 3900 zaměstnanci. Jejich obrat je přes miliardu eur.

Žebrání chrání ústava?

Zákon proti žebrání, o němž má dnes jednat hornorakouský sněm, je podle opozičních sociálních demokratů protiústavní. Pokud projde, chtějí podat návrh na jeho přezkoumání ústavním soudem.

Podle experta na ústavní právo se text návrhu velice blíží absolutnímu zákazu žebrání, který by odporoval základním právům na svobodu podnikání a ochrany privátního života. Norma by umožňovala neodůvodněné a svévolné postupy proti žebrákům. Porušením trestněprávních norem by pak prý bylo zmocnění městské stráže vykazovati žebrající z míst. Lidovci, kteří zákon navrhli, oponují, že byl přezkoumán zemskou službou na ochranu ústavy.

Mrtví na sněhu

V letošní sezoně už na rakouských sjezdovkách zahynulo 47 lyžařů, z toho 39 na zajištěných preparovaných svazích. Ostatní měli smrtelnou nehodu ve volných terénech. „Až do konce ledna bylo mrtvých jen třináct, pak ale sehrál roli nedostatek sněhu zejména na okrajích sjezdovek,“ píše deník OÖN. V Horních Rakousích a ve Štýrsku se stalo jen po jedné smrtelné nehodě. Šestnáct lyžařů zahynulo po pádech bez cizího zavinění, osm po nárazu na překážku, tři po kolizi. U dvanácti lidí byla příčinou smrti na sjezdovce srdeční příhoda.

Pro poštu do krámu

V Horních Rakousích je už 250 tzv. poštovních partnerů, kteří převzali základní úkoly poštovních úřadů. 87 z nich jsou prodejny potravin, 35 je na obecních úřadech a v turistických centrálách. Další jsou na benzinových pumpách, v trafikách, lékárnách a v knihovnách. Klasických pošt už v této spolkové zemi zbývá jen sto.

První „poštovní partner“ zahájil před deseti lety. „Dnes je 77 procent občanů s touto službou spokojeno nebo velmi spokojeno,“ píší OÖN. Hlavní výhodou partnerských míst je delší otevírací doba, poskytovatelům pak rozšíření služeb přináší větší frekvenci klientů a vyšší tržby. Pošta samozřejmě redukovala náklady. Vv zemi plánuje získání 275 partnerů a 81 společných provozoven s bankou Bawag.

Míň se dědilo

Příjmy z dědecké a darovací daně v Bavorsku loni silně poklesly – o 161 milionů eur na 957,6 milionu (mínus 14,4 procenta). Dvě třetiny představuje dědická daň, zbytek darovací.

Omyjme si peněženky…

Půst, který začal ve středu a má trvat 40 dnů do Velikonoc, s obzvlášť přísným zákazem konzumu o Popeleční středě a na Velký pátek, je v Bavorsku prý stále docela dodržován. „44 procent občanů už často rezignovalo v tomto období po několik týdnů na pivo, čokoládu a cigarety,“ píše deník PNP. „64 procenta lidí má cílené omezení konzumu po delší dobu za smysluplné. Ve východoněmeckých zemích je to jen 30 procent.“ 78 procent Bavorů by prý rezignovalo nejspíš na alkohol, 65 procent na sladkosti, 49 procent na maso a cigarety. Maso by si odřeklo 58 procent žen, ale jen 37 procent mužů. „Své auto by dobrovolně nechal stát jen každý pátý,“ dodal deník.

S půstem spojenou starou tradici dodržují dodnes v Ringelai v Bavorském lese. Na Popeleční středu občané potápějí z mostu prázdné peněženky a omývají je. „V 19. století tak chudí upozorňovali, že jejich portmonky jsou obzvlášť po masopustním veselí opravdu zcela prázdné a panstvo by do nich zase něco mělo přisypat,“ popisuje PNP.