Rekord tehdy zaznamenal amatérský meteorolog a učitel fyziky Jaroslav Maňák, který měl stanici nedaleko Stecherova mlýna. Ta stála na květinové zahrádce, 28 metrů od budovy mlýna a 5 metrů od náhonu. To dávalo předpoklad, že se mrazový jazyk stáhne do nejnižší polohy v okolí.

Ve skutečnosti před 85 lety přímo v osídlené části Litvínovic takový mráz asi nebyl. Rekordní teplota byla naměřena u vodních toků ležících o něco níže než samotná obec Litvínovice. Jinde se tak přesně teplota neměřila. Je možné, že ještě v nižší poloze, např. kolem Vltavy u Voříškova dvora, byl větší mráz. Traduje se, že na vlakovém nádraží snad bylo -43 °C,  ale doloženo to není.

Nejnižší teplotu naměřil Jaroslav Maňák 11. února, ale celá zima roku 1929 byla mimořádně studená. V jihočeském regionu se dlouho držel třeskutý mráz, například v třeboňské pánvi bylo zaznamenáno mínus 41,5° Celsia a v okolí města zmrzly až dvě třetiny ovocných stromů. Na samotném Stecherově mlýně bylo pak ještě 7. dubna naměřeno mínus 12,3° Celsia.

Jaroslav Maňák prováděl měření sám, jeho stanice byla součástí sítě Státního ústavu meteorologického. V prosinci 1945 Jaroslav Maňák přestěhoval svou meteorologickou stanici do Mánesovy ulice v Č. Budějovicích, kde na ni mohla dohlížet stálá služba.

Stecherův mlýn je dnes bez meteorologické stanice, ale chladnější počasí, ve srovnání s okolím, zde panuje stále. „Každopádně tu bývá o tři stupně větší zima než kdekoliv v okolí," říká současný spolumajitel mlýna Michal Stecher. Podle Michala Stechera je to způsobeno tím, že chlad přichází od nedaleké Vltavy. „Táhne to od té vody," vysvětluje Michal Stecher a připojuje, že  dnes je na mlýně jen venkovní teploměr.

V posledních letech v jižních Čechách nejnižší teploty pravidelně zaznamenává na šumavské Jezerní slati a blízkém okolí amatérský meteorolog Antonín Vojvodík. 30. ledna 1987 bylo na stanici Kvilda Perla -41,6 °C. Do překonání rekordu chybělo jen šest desetin stupně.