„Přirozeně sem patří,“ řekl k návratu velkých zvířat nový zoologický ředitel parku Dennis Müller v deníku PNP. Ze střední Evropy losy postupně vytlačili lidé až do Skandinávie. „V Prusku žili až do roku 1900, Polsko usilovalo o jejich znovuusídlení, v blízkosti Lipna už žije velká populace,“ píše PNP. „Odtud příležitostně losi přecházeli také do Bavorska, ale vidět se dali jen vzácně – a pokud ano, spíš při dopravních nehodách, které způsobili.“

S importovanými nováčky tento problém nebude, pokračuje list. Jejich tříhektarová obora je oplocena. Za normálních okolností by ovšem jeden los potřeboval až dvacet hektarů, aby měl jako konzument listí i v zimě možnost vyhledat si potravu. Tráva k ní nepatří, podotýká PNP.

„Toho času se musejí obejít bez své chlouby, paroží, které jim pro transport bylo z bezpečnostních důvodů ‚odebráno‘,“ uvádí deník. V našich zeměpisných šířkách váží losi až 500 kg a měří 190 cm. Na severu ale byly viděny kusy o váze i 800 kg a výšce 215 cm.

Největším problémem podle listu je ochrana zvířat před parazity. Proto budou losi od Neuschönau zvykáni na přístřeší, na lidi a ohrady, aby se vraceli k dokrmování a mohli být zblízka dobře pozorováni zvěrolékařem. „Pak se také ukáže, jestli nebyli dovezeni v pěti kusech, v půldruhém roce mohou být totiž obě krávy už březí,“ poznamenala PNP. Noví „giganti Bavorského lesa“ nereagují vůči lidem bázlivě, bude prý tedy větší šance je v terénu zahlédnout než ve Švédsku.

Vědci společně

Keplerova univerzita v Linci a Jihočeská univerzita otevřely v pondělí první rakousko–české výzkumné středisko, jehož centrem je laboratoř magnetické resonance. Napsal to deník OÖN.

Za účasti švýcarského nositele Nobelovy ceny za chemii za rok 1991 Richarda Ernsta zařízení a jeho možnosti představili na tiskové konferenci rektor Keplerovy univerzity Richard Hagelauer a Rüdiger Ettrich z laboratoře strukturální biologie JU. Centrum je vybaveno třemi spektrometry NMR, jejichž technika vychází z objevů Richarda Ernsta. Přístroje podle OÖN umožňují analyzovat hmotu až k molekulám bez poškození struktury. Vyšetřovány mohou být dokonce živé buňky. Také rychlost měření se výrazně zrychlila. Co dříve trvalo 24 hodiny, trvá nyní hodinu. Ernst vidí velké možnosti užití výzkumu z této laboratoře kromě oblastí umělé fotosyntézy a umělých hmot také v medicíně a farmacii.

Linecký deník připomíná, že obě univerzity zahájily před několika lety společné studium biologické chemie. Jejích asi 100 posluchačů bude využívat i přístrojů NMR. Laboratoř slouží i řadě vědců. Zařízení podpořil dvěma miliony eur Evropský fond regionálního rozvoje.

Vydavatelství potřebným

Tucty lidí přicházejí v těchto dnech do výdejen jídla pro chudé řádových sester v pasovskách klášterech Nikola a Niedernburg. „Zde ‚úřaduje‘ Nadace PNP, kterou založil už v roce 1967 vydavatel Hans Kapfinger (1902−1985),“ píše deník PNP.

Z nadační pokladny letos k Vánocům rada uvolnila 55 000 eur k rozdělení mezi potřebné v okresech Freyung a Regen. Lidé v nouzi dostávají po 150 eurech. Adresy dostala nadace od sociálních úřadů, které vědí, kde je nouze největší a pomoc bude dobře umístěna. Kromě těchto individuálních příspěvků letos dostaly od nadace dětský domov Büchlbergu 1500 eur, další tři zařízení po 500 eurech. Dále během roku nadace rozděluje zhruba 230 000 eur na sociální a kulturní účely a podporuje vzdělávání mladých novinářů.

Nestřílet olovem!

V cyklu vědeckých přednášek správy Národního parku Bavorský les v St. Oswaldu hovořil Oliver Krone z institutu výzkumu zvěře v Berlíně na téma „Lovit bez olova“.
Vysvětloval, jak se dostane olovo do potravinového řetězce a jak závažné následky pro člověka a životní prostředí má, píše PNP. Mj. ukázal rentgenové snímky ulovených zvířat, záběry různé munice před výstřelem a po něm a argumentoval statistikami příčin úhynu mořských orlů. „Uvedl, že munice obsahující olovo se může rozložit až na 500 částeček. Ty zůstávají i ve zvěřině uvolněné ke konzumaci. Především zasažení vnitřností složené zvěře pak má zjevně velké následky. Jako vývrh je myslivci ponechávají běžně v lese a ty pak požírají orli a další zvířata,“ uvádí deník. „Zejména mořští orli reagují na těžké kovy obzvlášť citlivě, proto slouží jako indikátor a příčiny jejich úhynu jsou zvlášť zkoumány.“ Také pro lidi může být zvýšená hodnota olova v krvi nebezpečná, především pro činnost ledvin a pro krevní tlak.

„K řešení problému by nebylo daleko, stačilo by rezignovat na munici obsahující olovo a přejít na bezolovnaté deformátory, tedy munici, která se nerozptyluje, ale pouze silně formuje. Na trhu už je pro všechny druhy střelných zbraní,“ uvádí PNP. Po rušné diskusi se posluchači, většinou myslivci, shodli, že takovému přechodu brání hlavně síla zvyku. „Jsou ale světélka naděje na změnu. V městských lesích Rostocku, v Národním parku Müritz, v Sársku a v řadě dalších oblastí už bylo nebo bude rozhodnuto, že lovit se smí jen bezolovnatě,“ uzavírá PNP. Více na www.seeadlerforschung.de.