VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Magda Váňová: Své knihy strkám rovnou pod postel

České Budějovice - Úspěšná spisovatelka představila v Budějovicích svůj desátý román

29.11.2011
SDÍLEJ:

Magda Váňová letos vydala svůj desátý román. Psaní se přitom věnuje teprve od roku 2000. Foto: archiv M. Váňové

Začít psát novou knihu je pro ní vždy velmi těžké a nikdy ani předem neví, jak příběh skončí. Přesto spisovatelka Magda Váňová vydala už deset úspěšných románů. Ten nejnovější s názvem Pavouk v síti nedávno představovala i v Českých Budějovicích.

Sedmapadesátiletá Váňová pochází z Nového Bydžova, po absolvování vysoké školy se živila jako překladatelka z bulharštiny a redaktorka. Pro kariéru spisovatelky se rozhodla až v roce 2000. „Coby překladatelka jsem samozřejmě ke slovům vždycky tíhla, ale psát jsem začala vlastně kvůli vlastní lenosti. Nechtělo se mi chodit od rána do večera do práce a myslela jsem, že tohle bude jednodušší,” přiznává. Byl to však podle ní velký omyl, práce spisovatelky je to nejtěžší, co zatím poznala.

10 románů za 11 let

Během jedenácti let vydala Váňová deset románů. Všechny se odehrávají v současnosti a zaměřují se hlavně na mezilidské vztahy. O tom, kde hledá náměty, ale spisovatelka nerada mluví. „Já to nemám tak, že bych si sedla a hned věděla, o čem to přesně bude, jak se to bude vyvíjet a jak to skončí. Většinou mám jenom nějaký banální motiv a až při psaní se mi začnou postavy a příběhy vyvíjet,” vysvětluje.

Například pro poslední knihu ji podle jejích slov inspiroval starší holandský pár, se kterým se setkala při dovolené v Řecku. Dvojice se k sobě hezky chovala a tak si Váňová řekla, že napíše román o klidném idylickém stáří. Nakonec se jí ale příběh pod rukama ubíral trochu jiným směrem a k nečekanému závěru.

Právě se zakončením románů se přitom spisovatelka často trápí. „Nemám ráda, když kniha vyzní do ztracena, jakoby vyšumí. Toho se u svých příběhů bojím, takže si dávám opravdu záležet,” říká.

Ačkoli postavy románech jsou vždy smyšlené, občas si Váňová od skutečných lidí vypůjčí jejich fyzickou podobu. „Jednou jsem si třeba představovala hrdinu jako pana Lukavského, protože jsem ho pak mohla lépe popisovat a nemusela jsem si dělat poznámky, jak má vypadat. Stejně tak mohu použít v knize každého, koho potkám,” komentuje.

Totéž platí i o interiérech. autorka ráda zasazuje příběhy do bytů a místností, které zná. Svůj vlastní domov však zatím nepoužila. „Jen jednou jsem popisovala naši chatu se suchým záchodem v Ratajích nad Sázavou,” směje se.

Knihy vydává v pravidelných intervalech, nové dílo obvykle píše od listopadu do června. Je to ale velice náročná práce. Spisovatelka se totiž musí maximálně soustředit, nebere telefony a po čtyřech hodinách nepřetržitého psaní je unavená. Navíc si příliš neodpočine ani ve chvílích volna. „Když člověk píše knížku, tak se od ní nikdy zcela neodloučí, pořád o ní podvědomě přemýšlí. Já třeba myji nádobí, najednou mě něco napadne a musím utíkat k počítači. Tehdy se stávám otrokem vlastní práce,” doplňuje. Naštěstí má podle svých slov málokdy spisovatelský blok, velmi těžké je pro mi vždy pouze začít.

Hotové dílo čte jako první její kolega z nakladatelství. Sama Váňová pak knihu ještě několikrát projde a upraví, následují čtyři korektury. Při tom všem autorka pracuje zásadně jen s počítačem. „Mám strašně nečitelný rukopis, lidé po mě obvykle nepřečtou ani věnování, takže nepřipadá v úvahu, abych pracovala jen s poznámkami v bloku,” přiznává.

Když po tomto několikaměsíčním úsilí dostane do ruky svou vytištěnou knihu, paradoxně si to moc neužívá. „Rozhodně se s ní nemazlím jako se svým dítětem, rovnou ji strčím pod postel a nikdy se k ní nevracím. Vypustím ji z hlavy a věnuji se zase té další,” popisuje.

Ačkoli nemá Váňová kvůli vlastnímu psaní příliš volného času, vždy si najde chvilku na čtení děl jiných autorů. Spisovatel se totiž podle ní takto sám zlepšuje ve vlastní práci. „Určitě vnímám knihu jinak než ostatní čtenáři. Nečtu už jen tak pro zábavu, ale vybírám si vždy literaturu, která mě nějak poučí, pomůže mi v práci,” vysvětluje. Nejlepšími autory jsou podle jejích slov staří dobří klasici, nejraději má Feuchtwangera, Zweiga, Manna nebo Havlíčka.

V současné době začíná Váňová pracovat na jedenácté knize. Jako obvykle sice vůbec netuší, jak celý příběh skončí, ale již má vymyšlenou základní dějovou linku a název. „To je u mě hodně zvláštní, název většinou vymýšlím úplně na poslední chvíli, skoro v tiskárně,” uzavírá s úsměvem.

Autor: Andrea Zahradníková

29.11.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fotbalisté Dynama v sobotním šlágru II. ligy porazili Opavu 2:1 a vystřídali ji v čele tabulky.
103

Dynamo ve šlágru kola zdolali Opavu a vedou tabulku

Roman Vráblík

Motor v Havířově neuspěl, v domácí brance zářil host z jihu Čech Ondřej Bláha

Od voleb se nenechala odradit a přišla třikrát

České Budějovice - Pořádnou volební peripetii zažila Ilona Nováková spadající do okrsku č. 82 v ZŠ Pohůrecká.

Jihočeští lídři zamířili do Prahy

České Budějovice - V sídle jihočeských komunistů byl volební štáb přítomen podle Bohuslava Mrázka, předsedy okresního výboru, po oba dny.

Volič požadoval Knihu přání a stížností

České Budějovice - Během voleb nedošlo podle Aleny Karvánkové z Krajského úřadu Jihočeského kraje na jihu Čech k mimořádným událostem.

Krumlovská Linda Šmikmátorová je trojnásobnou přebornicí kraje

České Budějovice – Na kurtech budějovické Sokolovny se hrály dva oblastní badmintonové turnaje mládežnických kategorií, a to krajský přebor jednotlivců staršího žactva U15 a podzimní kolo tzv. Budějovických přípravek

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení