Někde v dálce kokrhá kohout, za plotem jedné z chalup se pase ovce, po stromě u kapličky leze šnek a po silnici jede cyklista. Jinak mrtvo. Třitim, obec, kde je pouze 18 voličů, nejméně v celém okrese, pátek 13.30 hodin. Tomu, že se něco bude dít, nasvědčuje jen nástěnka, kde visí plakáty jediné strany, vedle pozvánka k očkování psů a nabídka kácení stromů. Až při detailním pohledu na zelené dveře budovy na návsi si člověk všimne, že pod slovem Knihovna je ještě menším písmem v závorkách připsáno Volební místnost.

Ve 13.36 šlape do kopce další kolař a chvilku poté schází po silnici konečně dvojice s urnou. „Kolik tu máme voličů? Asi 19. Vlastně 18, jeden zemřel,“ počítá předsedkyně volební komise Věra Jankovská. S mladším kolegou se pak dohadují, jak pověsí prapory. „Budeme dávat i unijní vlajku? Asi musíme. A máme to dobře? Není česká napravo?“

Tesla a čestné uznání

Volí se v knihovně, před níž krásně kvete hloh. Budova pamatuje hodně. V koutě stařičké rádio Tesla, nad ním čestné uznání z roku 1972 od národního výboru v Dobšicích za vzorové plnění volebních slibů. Na regálu u dveří leží lahve od piva a šampaňského. „Děláme tu i silvestry,“ vysvětluje zapisovatelka, která nechce říci své jméno. Poslední přírůstek knihovny je z loňska, Básničky do batůžku. Jsou vtipné, třeba Nepořádná prasátka: Na ulici dva čuníci/ stěhovali popelnici/ trousili z ní smetí/ Policista z toho místa/ pokutu si pro ně chystá/ už za nimi letí…

„Tady není hřebík! Nedělej paniku, prosím tě, tak budeš muset doběhnout domů pro kladívko,“ řeší ženy, kam s cedulí Volební místnost. Pomáhá jim student Jan Brom. „Zacvičujeme omladinu, staří kozáci už nám nechtějí chodit. Příště to přenecháme mladým úplně, jestli tu ovšem budou chtít zůstat,“ komentují ženy. „Místnost jsme bílili, dali jsme si sem nové záclonky,“ ukazují.

První voliči ve 14.16

První dva voliči přicházejí ve 14.16. Dvaasedmdesátiletá Jaroslava Slancová a její o tři roky starší manžel Václav. Žena omylem nejdřív hází svůj hlas do bedny za plentou, určené na zbylé lístky. „Bydlíme tady na chatě. Chyba, když lidé nejdou, pak nadávají. Volíme pořád stejně,“ říkají manželé, s nimiž se pak členové komise baví o počasí. „Příšerně prší a přitom bylo takové hezké dopoledne,“ pokyvuje Slanec.

Když zmizí, zavládne opět mrtvolné ticho. Komisaři stojí venku a pozorují oblohu. „Ale pěkně jsme upravili na volby park,“ usmívá se zapisovatelka. Řeč se stáčí na to, že kaplička bude mít elektrozvonění i k ovcím, které zde chovají tři rodiny. „Spousta lidí chodí, že by si chtěli pořídit živou sekačku. A taky máme třitímské víno – letos mělo 16 procent, skoro likér, výborné,“ hlásí.

Po půl třetí se přesouvají zase dovnitř. Je tam celkem zima. „Asi budeme muset zatopit, ono se nám ochladí,“ odhaduje Jankovská s pohledem na kamna. „Dnes asi už nikdo nepřijde,“ prohodí vzápětí zapisovatelka. K volbám tu chodí 30 procent z 18 voličů. Pokud tedy odvolí celá čtyřčlenná komise, možná už nepřijde nikdo ani v sobotu…