V Chotýčanech například kromě koledníků s růžičkovými klobouky nechyběly gejši s ninjou nebo mexický venkovan, do kroku a k tanci vyhrával akordeon. Stavení se obcházela poctivě, odměnou za koledu bylo pohoštění a případně něco navíc. "Tradičně koledníky hostíme slivovicí nebo jablkovicí," řekla na dvoře jednoho ze statků Pavla Trendová, když dotančila uprostřed masopustního houfu na obvyklé vyzvání, které zve do kola hospodáře a hospodyni.

K podávanému občerstvení domácí dodali, že o druhu nápoje rozhoduje úroda ovoce v předchházejícím roce. "Vypáleno je to v Poněšicích," poznamenal Václav Trenda k původu nápoje.

Ve vedlejším stavení zase nabízely vedle ostrého truňku tradičně také výběr slaného a sladkého pečiva. Tentokrát to byly hraběnčiny řezy a slaný koláč se zelím a s nivou. „Vždycky nabízíme něco sladkého a slaného,“ zmínila Hana Čertíková, ale s úsměvem poznamenala, že koledníci už toho u nich moc nesní, protože už jsou mnozí z pochůzky po vsi přejedení.

Masopust v Chotýčanech přitáhl i diváky se vzdáleným bydlištěm. "Od bratra přivezli synovce Davida a Patrika, aby se podívali," řekl před dalším stavením Jan Tupý a dodal, že synovci se přijeli podívat za babičkou i na masopust.

Koledníci pocházejí z chotýčanské mladé chasy, obměňují se jen málo. Většina z nich byla v klasickém tmavém obleku s šerpou v bílomodročervené barvě, jako Milan Havel. Ten ještě třímal napodobeninu halapartny. "Chodím s koledou pátým rokem. Kalhoty mám po tátovi, sako po dědovi. Berou se starší věci, kdyby došly úhony, aby to tak nevadilo," poznamenal ke svému úboru Havel, ale sobotní nádherné počasí žádné nebezpečí pro obleky nepředstavovalo. ""Loni, to se šlo místama i na sněhu," poznamenal Jan Mach k různorodým podmínkám a Eva Procházková doplnila, že předloni koledníci dokonce zapadli ve sněhu s autem.

Večer pak čekal Chotýčanské maškarní bál. Masopustní průvod nachystali o víkendu také v Horních Kněžekladech nebo Šalmanovicích.