V pivnici nabídnou zákazníkům sortiment Budějovického Budvaru. Ze čtyř tanků, každý o obsahu 1000 litrů, se bude čepovat kroužkovaný nepasterovaný ležák. Ze sudů půjdou na stoly výčepní pivo a tmavý ležák, z lahví nealkoholické pivo a super strog. Nabídku doplní lahvový Carlsberg. Pivo Pardál se tu neobjeví. Pozoruhodností budou slevové karty pro štamgasty.


„Restaurace bude mít téměř dvě stě míst. Bude pro každého zákazníka,“ uvedl Josef Tolar, výrobně technický ředitel Budvaru. Podle Tolara si tu najde místo rodinný typ návštěvníků, turisté i štamgasti. Štamgasty budou motivovat slevové karty, aby pivnice znovu získala stálé zákazníky.


Přesto si pivovar jako příští nájemce nedělá iluze. „Nedíváme se na budoucnost přes růžové brýle,“ upozornil Tolar. Pivovar počítá, že provoz bude ziskový, ale vše se bude odvíjet od toho, jestli bude chodit 20 či 200 návštěvníků.


Pivovaru ocenil podíl města na rekonstrukci Masných krámů. Magistrát pomohl odblokovat patovou situaci, když 13 spoluvlastníků nepřijalo nabídku Budvaru a sami se neuměli shodnout na způsobu financování.


Do věci se vložilo město, které drží podíl 20 procent. Poskytlo na obnovu peníze, které podílníci postupně splatí. Spolu s městem a Budvarem je v pivnici 15 spoluvlastníků.


„Všechny kroky jsem vedl k tomu, aby rekonstrukce byla úspěšná,“ uvedl náměstek primátora František Jelen. V jeho kompetenci byla jednání o obnově pivnice od ledna. „Masné krámy znovu budou chloubou Budějovic,“ vyjádřil své přesvědčení Jelen.


Město vložilo do rekonstrukce asi 16 milionů korun a Budvar 15 milionů. Interiér zdůrazňuje historický charakter budovy. Návštěvníci zde najdou dubové lavice a dveře, přírodní kůži, černý matný kov nebo měděnou patinu na nerezových tancích.
Stavební práce finišují, ale všichni věří, že se otevře včas.


Návštěvníci budou moci obdivovat obnovené malby zátiší v jednotlivých kójích. „Táta je dělal ve čtyřiapadesátém roce. Já jsem je sem chodil posledních třicet let obnovovat,“ uvedl písmomalíř Stanislav Welser z Jírovcovy ulici. „Otec dělal obrázky podle starého Heimatsbuchu, německé knihy o Budějovicích. Předlohy ještě mám. Otcův kamarád byl malíř Rafael Schuster, který své obrazy později věnoval radnici,“ dodal Welser. Pražskou bránu zvěčňoval včera jiný specialista, Pavel Laumann z českobudějovického Artedesignu.


Řemeslnickým kouskem jsou nápisy pískované do skla u vstupu. Deska po pravé straně je upravená negativním pískováním a informuje návštěvníky o vzniku Masných krámů jako dřevěné budovy v roce 1364 nebo o povodni v roce 2002, která pivnici uzavřela. „Pískování desky trvalo čtyři hodiny bez další přípravy,“ přiblížil Milan Frajt z galerie Glass–Arts v Krajinské ulici.


Jídelní lístek, který zatím nájemce tají, vychází z české kuchyně.