Před místní školou stojí tři koledníci, kteří zastavují každé projíždějící auto. Za drobný poplatek vystřelí pro každého z podomácku vyrobeného kanónu. „Jezdím sem opravdu velmi rád. Dřív jsem hodně jezdil i na masopusty v Doudlebech nebo ve Strážkovicích,“ říká jeden z návštěvníků osmapadesátiletý Jan Trnka z Českých Budějovic.

Sraz účastníků

Krátce po desáté hodině se scházejí účastníci masopustu v sále zdejší školy. Ženy dodělávají poslední úpravy pestrobarevných klobouků a muži se mezitím posilňují kapkou dobré pálenky na zahřátí. Na schodišti se ozývá cinkání ešusů a do sálu přichází tříčlenná eskymácká výprava. Táhnou za jeden provaz a to doslova. Na sobě mají různé kožešiny a vypadají opravdu promrznutě. „Hledáme tady ten třetí pól, kde by jen mohl být,“ říkají polárníci a usedají ke stolu.

Krátce po nich sem přichází i myslivecká výprava. Na důmyslně vyrobeném povozu mají miniaturní posed, který je zamaskován větvičkami jehličí. S sebou si přivádějí na vodítku i kance. O něco později si na něj budou moci zájemci dokonce vystřelit. Tuto nabídku si nenechává ujít ani sedmiletá Míša Rosů z Větřní. Zamíří, padne rána a divočák se svíjí ve smrtelných křečích. Míša jej však zřejmě trefila přímo do ocasu, protože ten se náhle povaluje na zemi. „Byla jsem tady už hodněkrát, mám tady babičku. Masopust se mi hrozně líbí,“ líčí dívenka.

Průvod koledníků

Mezitím prochází krátce po jedenácté hodině průvod koledníků s hudebním doprovodem po návsi. Zastaví se před každým stavením i před památníkem padlých vojáků. „Paní hostinská, pane hostinský, hosté zde shromáždění. Toto kolečko děláme pro oběti první světové války,“ říká hejtman neboli hlavní koledník Petr Vítů.

Návštěvníci se zatím zahřívají u občerstvení, kde si mohou dát například výbornou cmundu. K dispozici zde mají i papírovou zpovědnici s nápisem Svatby, křtiny, zpovědi, jsou už taky v Nesměni. Tvoří se u ní velké fronty hříšníků a kolem vládne bujaré veselí. Děti si mezitím hrají v iglú na návsi, které si samy postavily během jediného dne.

S krásným dřevěným mečem tu postává i Ondra Veselý z Českého Krumlova. Na koledníky se však dívá trochu posmutněle. „Také bych chtěl koledovat, ale bohužel nemám kostým. Možná se ho dočkám příští rok,“ vysvětluje sedmiletý chlapec. Vzhledem k tomu, že masopust má v Nesměni dlouhou tradici, tak se mu snad jeho přání někdy příště vyplní.