To je i případ rodiny Tripesových v Komařicích. K dědovi s babičkou se i tentokrát v sobotu sjelo široké příbuzenstvo, na návštěvu i pomoct. V jejich chalupě se průvod už řadu let zastaví pokaždé kolem poledne a nepohrdne bohatým pohoštěním.

„Každý rok se těšíme, jsme tu na samotě a masopust je tu velká událost, protože k nám zavítají všichni a dělají kolečko nejen pro mě, ale i pro oba mé syny i pro vnuky. Hezké je také, že se u nás na půl hodiny, na hodinu posadí. My jim uvaříme dobrou gulášovou polívku a další pohoštění. Ale představte si, nepijí kořalku, to jsou masopustníci!" kroutí hlavou Oldřich Tripes.

Ten před takřka šedesáti lety patřil k mladíkům, kteří se zasloužili o obnovení masopustní tradice v obci, a ještě dnes přísně kontroluje, zda koledníci dodržují všechny náležitosti. „Prý jsem protivný, když nedělají všechno tak, jak to má být," směje se a jedním dechem koledníky chválí: „Letos je spousta hezky vyvedených masek. Židi jak se patří zlobí, nám zrovna přivezli dřevo, tak toho využili a blbli s poleny.

Nechybělo ani tradiční trestání. Letos ukradl konšel kravský krumpolec, tak byl za to trestaný, ale rybníkář tam strčil lopatku, a protože nelze tlouct dřevo na dřevo a konšelovi řiť zdřevěněla, trest mu nakonec odpustili," vypráví. Dobře ale ví, že některé tradice už se koledníkům dodržovat nechce. „Slevili z pochovávání masopustu a nechtějí už ani dělat vysekávání kop večer na sále, že prý už lidi neposlouchají a oni si nedokáží zjednat klid," lituje Oldřich Tripes.

Srdeční záležitostí je masopust i pro starostku nedalekých Strážkovic Hanu Halamovou. „Tatínek dělal léta koledníka a ani já nemůžu 
u masopustu chybět. Když dávám ráno koledě povolení, mám až slzy v očích," přiznává.

Na okamžik dojetí ale musí rychle zapomenout. Pravidelně chodí totiž za jednu z maškar, tentokrát rozdávala úsměvy a radost ve vodnickém kostýmu. „Musím se rychle převléct, namaskovat a průvod pak doženu. Je skvělé, že se lidi u nás dokáží takhle bavit a na chvíli zapomenout na běžné starosti," pochvaluje si rozpustilá vodnice.

Bez masopustu si už nedokáží zimu představit ani Šachtovi z Ločenic. I jim v sobotu koledníci vytočili několik koleček. „Je to zkrátka tradice. Už takhle chodí dlouhá léta, ale už se i stalo, že koleda v Ločenicích nebyla. Záleží na tom, aby se sešlo dost mladých lidí. Dneska je vesnice tak velká, že koledníkům trvá až do večera, než ji celou obejdou," říká Ladislav Šachta, jenž spolu s rodinou očekával průvod před chalupou.