"To budiž naše chlouba, naše radost a naše odměna za těžce vykonanou práci. K tomu voláme naše sokolské Nazdar."

Tato slova stojí na pamětním listu, který je uložen v základním kameni sokolovny ve Čtyřech Dvorech.

Samotné stavbě čtyřdvorské sokolovny ale samozřejmě předcházelo založení tělocvičné jednoty. První schůze třicítky nadšenců se konala 
30. června 1912 a o pár měsíců později byla založena jednota. Na začátku měli sokolové k dispozici sál v hostinci U Šternochů.

T.J. Sokol Čtyři DvoryDnes má jednota ve Čtyřech Dvorech celkem 170 členů

Zaměřuje se především na cvičení všestrannosti, ale její členové cvičí i volejbal nebo nohejbal

V době založení jednoty byly Čtyři Dvory samostatnou obcí v blízkosti Českých Budějovic. Z necelých čtyř tisíc obyvatel se našla padesátka mužů a dorostenců, kteří se stali členy vzniklé sokolské jednoty. O rok později začaly 
v sokole cvičit také ženy. Místní začali uvažovat o tom, že si postaví vlastní sokolovnu. Činnost spolku ale přerušila první světová válka, hned třináct sokolů se z bojišť nikdy nevrátilo.

Po obnovení spolku v roce 1919 měl spolek celkem tři sta padesát členů.

V roce 1920 byl zakoupen 
v tehdejším Německém Brodě dřevěný vojenský barák, který čtrnáct dobrovolníků rozebralo. Jednota tak získala pět vagonů materiálu, který byl poději použit na stavbu sokolovny. Přivezený materiál pak v noci hlídali vždy dva členové jednoty v provizorní strážní budce. O Velikonocích v roce 1921 byl konečně položen základní kámen sokolovny.

Celé jaro a léto pak sokolové ze Čtyř Dvorů strávili na stavbě. Podle záznamů se zapojil každý, kdo mohl, včetně žen či žáků a dorostenců. V polovině září konečně mohli sokolové svou tělocvičnu slavnostně otevřít. Vlastními silami pak členové čtyřdvorské jednoty postavili v roce 1925 i letní cvičiště.

Velkou ránu pro Sokol znamenala druhá světová válka. Zatýkání se nevyhnulo ani jednotě Čtyři Dvory – hned čtyři její členové nepřežili.

Po druhé světové válce vznikla pamětní deska, která tyto oběti dodnes připomíná. „Na sokolovnu jsme ji mohli vrátit až po rekonstrukci, která začala v devadesátých letech," vypráví Svatava Křivancová, dnešní starostka jednoty. „Našla jsem ji v nějakém stavebním domku, vyhozenou v blátě," vzpomíná sokolka.

Pamětní deska obětem druhé světové války ležela dlouho ztracená na staveništi. Dnes je zpět na stěně sokolovny.

Podobný osud jako pamětní deska měla i kronika jednoty. „Tu objevil ředitel českobudějovického archivu Daniel Kovář, nyní ji právě v archivu restaurují," doplňuje Svatava Křivancová. Od padesátých let využíval sokolovnu SK Čtyři Dvory, v osmdesátých letech musela být pro havarijní stav uzavřena.

Tělovýchovná jednota Sokol Čtyři Dvory obnovila svou činnost v únoru roku 1991, ještě v tom roce dostali sokolové zpět i zdevastovanou sokolovnu. Aby mohla být budova kompletně zrekonstruována, byla uzavřena smlouva se stavební firmou, která se zde usídlila. Jednota ale pro svou činnost dál tělocvičnu využívala.

„Od roku 2013 už je tělocvična zpět v naší správě. Rádi bychom do budoucna opravili i venkovní cvičiště, které k ní přiléhá," končí vyprávění Svatava Křivancová.