„Domníváte se, že mechy a lišejníky jsou hezké v lese, nežádoucí na střechách, v trávníku nebo na kůře ovocných stromů, ale v každém případě málo významné a nezasluhující pozornosti? Pak vám doporučuji navštívit výstavu nazvanou Mechy a lišejníky,“ říká pracovník pobočky Národního zemědělského muzea Miroslav Čeněk. Pobočka sídlí v hlubockém zámku Ohrada a zde je také možné navštívit zmíněnou výstavu.

„Tak především mechy a lišejníky jsou neobyčejně krásné, stačí jen si je v klidu zblízka prohlédnout,“ zdůraznil kurátor muzea Miroslav Čeněk. Na výstavě umožní seznámení s neobyčejně odolnými organismy velkoformátové fotografie i živé exempláře nejzajímavějších zástupců těchto organismů. Poutavá je i jejich biologie: tajemná rodozměna u mechů, která vedla ke vzniku rčení: „U mechů je všechno jinak“ či důmyslné soužití houby a řasy u lišejníků. Společná pro obě skupiny je malá náročnost na živiny a velká odolnost vůči nepříznivým klimatickým vlivům. Můžeme se proto s nimi setkat vude na Zemi s výjimkou oceánů: v Antarktidě, pouštích, tropických pralesech, na vrcholcích hor i na antropogenních stanovištích. Jsou prvními průkopníky života na nových substrátech – spáleništích, lomech, půdě obnažené vodní erozí, výsypkách hlušiny z dolů apod. Odolnost vůči znečištění ovzduší chemickými látkami je zejména u některých lišejníků velmi nízká. Lišejníky nám tím slouží jako spolehlivý indikátor znečištění životního prostředí.

V přírodě hrají mechy významnou úlohu při hospodaření ekosystému s vodou; jejich schopnost zadržovat vodu v krajině je nezastupitelná. Mechy a lišejníky také vytvářejí životní prostor pro mnohé živočichy a mikroorganismy, některým dokonce slouží jako potrava.

„Naši předkové dokázali mechy a lišejníky prakticky využívat neobyčejně pestrými a vynalézavými způsoby,“ upozorňuje Čeněk. Například byly užívány jako potrava, veterinární i humánní léčiva, obvazový materiál, hygienické potřeby (jako toaletní papír, dětské pleny nebo menstruační vložky), těsnící materiál u dřevěných staveb a rybničních rour, obalový a izolační materiál, v kosmetice, chemii (výroba lakmusu), jako jed na trávení vlků, lišek a hlodavců, krmivo, stelivo, palivo, k barvení látek, v lidové umělecké tvorbě a k mnoha dalším účelům. Mnoho z těchto způsobů využití bylo zapomenuto nebo překonáno účinějšími látkami, ale v mnohém jsou dosud nenahraditelné (lázeňství, výroba některých léčiv) a je pravděpodobné, že mnoho způsobů využití ještě čeká na své objevení. Součástí této expozice jsou i didaktické programy pro děti – pozorování mikroskopem nebo skládačky. Doplňující zpestření provází i druhou novou sezónní výstavu v muzeu.

V přízemí muzea je zase instalována expozice o stanovištních rostlinách. „Výstava představuje jednu z nejdůležitějších částí lesnického oboru. Lesnický typologický systém, jeho podobu a uspořádání, vybrané významné stanovištní rostliny a ekologické skupiny rostlin,“ vypočetla autorka expozice Hana Schejbalová. Rostliny jsou představeny jako charakterističtí zástupci jednotlivých stanovišť a současně je prezentován i jejich další význam a využití v oblastech, jako je například farmacie, léčitelství a v neposlední řadě také ochrana přírody. Dále pak je u jednotlivých rostlin zdůrazněn jejich význam pro živočichy, lesní ekosystém nebo jejich využití v průmyslu, či zahradnictví. „Návštěvníci budou moci rostliny shlédnout v ilustracích i v živé podobě,“ zdůraznila Schejbalová.

Vedle zmíněných expozic nabízí Ohrada i prohlídku schwarzenbergských sbírek nashromážděných za pobytů členů šlechtického rodu v Africe ve 20 století nebo stálé expozice myslivosti, lesnictví a rybářství. „Expozice se mi líbí. Byli jsme i vedle v zoo,“ svěřil se Deníku Tomáš Nesveda ze Starého Smolivce u Nepomuku, který byl na zámku v muzeu společně se sestrou a rodiči. „Jsme na Hluboké na výletě. V zoo se mi nejvíc líbili medvědi a tady zbraně,“ konstatoval Tomáš u stolku s mikroskopem. „Mě zaujal vycpaný zubr,“ doplnila jeho slova Tereza Nesvedová.

„Výstava stanovištní rostliny je přístupná do 2. srpna, výstava Mech a lišejníky až do konce října,“ uvedl pracovník muzea Pavel Beneš.